COVID-19″Lex Covid-19″

Dne 31. 3. 2020 schválila vláda návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby (tzv. „Lex Covid-19“).

Lex Covid-19 bude zřejmě projednán ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednáním v Poslanecké sněmovně. Ačkoli tak není vyloučeno, že návrh zákona bude ještě pozměněn, významnější úpravy se s ohledem na zkrácené projednání návrhu neočekávají.

Jaká mimořádná opatření tento návrh zákona přináší?

1. Zvláštní ustanovení o možnosti prominutí zmeškání lhůt

Návrh zavádí možnost prominutí zmeškání lhůt u procesních úkonů, u nichž prominutí doposud nebylo možné (např. pro podání mimořádných opravných prostředků jako je dovolání). Soud by tak prominul zmeškání lhůty za předpokladu, že účastník řízení lhůtu zmeškal v souvislosti s mimořádným opatřením při epidemii, které účastníkovi znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo daný procesní úkon učinit.

Opatření by se mělo vztahovat nejenom na civilní soudní řízení, ale rovněž na řízení správní, trestní, exekuční či insolvenční, včetně řízení před Ústavním soudem.

2. Změny týkající se právnických osob

Aby se zamezilo možným problémům spojených s usnášeníschopností orgánů právnických osob (vedoucích až k možné rozhodovací paralýze právnické osoby), navrhuje se umožnit rozhodování „per rollam“ a rozhodování s využitím technických prostředků i v případech, kdy zakladatelské právní jednání právnické osoby tuto možnost neupravuje. 

Návrh dále počítá s automatickým prodloužením funkčního období člena voleného orgánu právnické osoby pro případ, že lhůta uplyne v průběhu mimořádného opatření. Zavádí také prodloužení lhůty pro svolání valné hromady kapitálové společnosti z důvodu projednání řádné účetní závěrky, a to o tři měsíce ode dne skončení mimořádného opatření.

3. Mimořádné instituty v oblasti insolvenčního řízení

Návrh zavádí řadu opatření v úpravě insolvenčního řízení, jejichž cílem je pomoci jednak dlužníkům v oddlužení a při reorganizaci, jednak podnikatelům, kteří se v důsledku mimořádných opatření dostali do tíživé hospodářské situace.

Dlužníku v oddlužení se za určitých okolností umožňuje podat návrh na osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek i v případě, kdy nesplatil stanovený poměrný díl pohledávek. U dlužníků – podnikatelů postupujících podle schváleného reorganizačního plánu je možný dočasný odklad plnění.

Návrh plošně zavádí šesti měsíční lhůtu od ukončení mimořádného opatření, po kterou dlužník nemá povinnost podat na sebe insolvenční návrh. Do 31. 8. 2020 se také nebude přihlížet k insolvenčnímu návrhu podanému věřitelem.

Také se zavádí nový institut tzv. mimořádného moratoria, které bude možné vydat na dobu tří měsíců, a jehož účelem je ochránit podniky, které se v důsledku mimořádných opatření dostaly přechodně do stavu platební neschopnosti.

4. Změny v exekucích

V neposlední řadě cílí návrh zákona také na dlouhodobě vedené exekuce, kde za poslední tři roky nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a současně nebyl zjištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.

Podle důvodové zprávy je záměrem této novely exekučního řádu urgentně řešit situaci osob, které se dlouhodobě nacházejí v tíživé životní situaci, a na které může současná situace dolehnout zvláště nepříznivě. Přijetím této právní úpravy by však citelně byli zasaženi věřitelé, kteří často vynaložili nemalé prostředky spojené s vymáháním svých pohledávek. Již padl požadavek, aby tato část návrhu vztahující se k exekucím byla vypuštěna a projednána ve standardním (nezkráceném) legislativním procesu.