Novela ZOK

Novela Zákona o obchodních korporacích a družstvech („ZOK”) nabyla účinnosti 1. ledna 2021

Cílem novely je zejména odstranění legislativních nepřesností a snížení administrativní zátěže podnikatelů. Obchodní korporace i družstva mají přesně rok na úpravu svých zakládacích dokumentů tak, aby nové úpravě odpovídaly. Novela ZOK přináší i některé důležité změny ve fungování společností. Novela se dotkne všech společností, ale i osob, které o založení společnosti teprve uvažují. Sepsali jsme proto nejdůležitější změny, které byste o nové úpravě měli vědět.
1.       Splacení základního kapitálu při zakládání společností bude jednodušší
Dosavadní právní úprava stanovovala povinnost splatit peněžitý vklad společníka do kapitálové společnosti na speciální bankovní účet, který zřizoval správce vkladů. Založení speciálního účtu bylo nutné i případě, že výše základního kapitálu činila pouze 1 Kč, což představovalo zbytečnou administrativní a časovou zátěž.
Novela ZOK tento proces zjednodušuje. Pokud základní kapitál nebude vyšší než 20.000 Kč, je od 1. 1. 2021 možné splatit vklad i jiným způsobem než na speciální účet. Jednou z takových možností je splacení vkladu v hotovosti přímo notáři. Založit společnost, např. start-up s ručením omezením bude jednodušší a rychlejší.

2.      
Smlouva o výkonu funkce

Novela ZOK přináší zásadní změnu v důsledcích neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem obchodní korporace.
Ze současné právní úpravy vyplývalo, že v případě neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem obchodní korporace byla smlouva o výkonu funkce relativně neplatná, což znamenalo, že smlouva o výkonu funkce zůstávala v platnosti do doby, než byla soudem prohlášena za neplatnou.
Nově však smlouva o výkonu funkce, která nebyla schválena nejvyšším orgánem obchodní korporace, vůbec nenabude účinnosti. Výkon funkce tak bude do okamžiku schválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem obchodní korporace bezplatný.
Schválená smlouva o výkonu funkce nabude účinnosti ode dne jejího uzavření či ode dne vzniku funkce podle toho, který z těchto dnů nastal později. Nejvyšší orgán obchodní korporace může ale o okamžiku účinnosti smlouvy o výkonu funkce rozhodnout i jinak. Schválení smlouvy o výkonu funkce tak bude možné i se zpětnou účinností.
Doporučujeme tedy prověřit, zda smlouvy o výkonu funkce ve Vaší společnosti byly řádně schváleny nejvyšším orgánem.

3.       Konec statutárních ředitelů
Od ledna 2021 též došlo ke změně monistického systému akciových společností. Nově funkce statutárního ředitele i předsedy správní rady zaniká. 

Vedení společnosti bude nově zajišťoval správní rada, na kterou přejde role statutárního orgánu společnosti, kterou dříve vykonával statutární ředitel. K zastupování akciové společnosti je oprávněn každý člen správní rady samostatně, neurčí-li stanovy jinak.
Při rozhodování ve vnitřních záležitostech akciové společnosti správní rada tvoří kolektivní orgán a rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaže stanovy určí vyšší počet. Každý člen správní rady má 1 hlas, pokud stanovy nestanoví něco jiného.
Do vedení akciových společností s monistickou strukturou se tak nově mohou postavit právnické osoby, které dříve nemohly vykovávat funkce statutárního ředitele, přestože členy správní rady stále být mohly.
  
4.       Nutnost uchovávání zápisů z valné hromady
Novela neupravuje pouze zákon o obchodních korporacích, ale také občanský zákoník v ustanoveních souvisejících s právnickými osobami. Nově je obchodním korporacím v občanském zákoníku stanovena povinnost po celou dobu jejich existence uchovávat zápisy z valných hromad, a to i s přílohami. Po zrušení korporace s likvidací budou dokumenty likvidátorem archivovány po dobu 10 let po zániku právnické osoby.
5.       Zákaz poskytování bezúplatných plnění vůči společníkům a osobám jim blízkým
Novela obsahuje též zcela nové pravidlo, jehož cílem bude zamezení tzv. zastřeného nebo skrytého vyplácení zisku. To znamená, že obchodní korporace mají výslovný zákaz poskytování bezúplatných plnění vůči společníkům a osobám jim blízkým.
Výjimku mají pouze tzv. obvyklé příležitostné dary, věnování učiněná v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, a výhody poskytované obchodní korporací dle zákona.
6.       Povinnost aplikace testu vlastního kapitálu
Ustanovení § 40 odst. 1 ZOK rozšiřuje tzv. test vlastního kapitálu na všechny obchodní korporace a družstva. Doposud povinnost testu vlastního kapitálu platila pouze pro akciové společnosti. Tento test kromě finanční stability také zobrazí vypovídající informace o základním kapitálu společnosti, což je klíčovým kritériem při rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů. 
Novelizované znění ZOK také zahrnuje zákaz rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů všech kapitálových společností a družstev v případě, že se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze rozdělit podle zákona nebo společenské smlouvy.
I nadále Vás budeme informovat v našem newsletteru o nejdůležitějších změnách. 
Jsme připraveni, nejen v této problematice, poskytnout veškerou právní asistenci. Neváhejte nás kontaktovat.
Rolovat nahoru