Novela exekučního řádu z pohledu věřitelů a zaměstnavatelů

Od prvního ledna tohoto roku nabývá účinnosti novela exekučního řádu, která si klade za cíl zejména pomoci osobám v dluhové pasti, ale přináší i poměrně zásadní změny pro věřitele a zaměstnavatele.

Zaměstnavatelům, tedy plátcům mzdy ve smyslu exekučního řádu, kteří budou u svých zaměstnanců provádět srážky ze mzdy, bude podle novely náležet paušální náhrada nákladů, a to ve výši 50 Kč za každý kalendářní měsíc, kdy srážky ze mzdy u některého ze svých zaměstnanců provádí. Nárok na tuto paušální náhradu náleží zaměstnavatelům u exekucí, které byly zahájeny po účinnosti novely, tedy až po 1. lednu 2022. Uplatnění náhrady provádí sám zaměstnavatel, což v praxi znamená, že ze zbylé mzdy, která má být po sražení částek v rámci exekuce vyplacena zaměstnanci, odečte zaměstnavatel před jejím vyplacením stanovenou náhradu nákladů. Plátci mzdy náleží zmíněná částka za každého jednoho zaměstnance, u kterého srážky mzdy prování. Podstatné rovněž je, že provádí-li zaměstnavatel u zaměstnance srážky k uspokojení několika pohledávek (proti zaměstnanci je vedeno několik exekucí), náleží mu náhrada nákladů pouze jednou.

Novela dále rozšiřuje informační povinnost plátců mzdy. Požádá-li exekutor písemně zaměstnavatele o sdělení informací týkajících se zaměstnance, proti kterému je exekuce vedena, musí mu plátce mzdy poskytnout veškerou potřebnou součinnost. Tato informační povinnost se nyní vztahuje i na údaje o mzdě zaměstnance nebo na údaje ohledně jeho pracovněprávního vztahu.

Dále je třeba zmínit novinky zavedené zákonodárcem do exekučního řízení, které směřují k zvýšení ochrany dlužníka. Nejspíš nejvýznamnější změnou je zastřešení maximální doby, po kterou může být exekuce na vymožení peněžitého plnění vedena. Nepovede-li exekuce v době posledních šesti let k tomu, aby byla vymožena alespoň částka pokrývající náhrady exekuce, bude exekutorem zastavena, nezaplatí-li oprávněný věřitel na výzvu exekutora zálohu na další vedení exekuce. Zaplacení této zálohy pak prodlouží exekuci o další tři roky, stejným způsobem ji pak lze prodloužit ještě jednou. Po dvanácti letech neúspěšného vymáhání pak budou exekuce definitivně exekutorem zastaveny. Podobný režim bude platit i pro pohledávky, kde původní výše jistiny činila maximálně 1.500 Kč a kde nebylo v posledních třech letech na pohledávku nic vymoženo. Zastavení exekuce může věřitel opět odvrátit složením zálohy na její další vedení.

Posílení postavení dlužníka v exekučním řízení si slibuje i změna způsobu započtení výtěžku. Vymožené peníze se budou nově prvně započítávat na náklady exekuce a následně hned na jistinu, což má zamezit neúměrnému zvyšování dluhu.

Pokud byste jako věřitel, zaměstnavatel či dlužník měli jakékoliv dotazy týkající se praktických dopadů popsané novely, neváhejte se na nás obrátit.

JAN MLČÁK

partner advokátní kanceláře
jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

KRÁSNÉ VÁNOCE

PF 2026  Za celý tým NSG MORISON  Vám přejeme krásné a klidné svátky. Ať Vám nový rok přinese mnoho úspěchů v podnikání, spolehlivé partnery, správná rozhodnutí a dostatek sil i chuti do všech dalších projektů.

Návrh na snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění pro OSVČ je ve Sněmovně

Vláda navrhuje zastavit plánované zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ. Podle návrhu má i v roce 2026 zůstat minimální základ na úrovni 35 % průměrné mzdy, nikoli 40 %, jak stanoví současná legislativa.

Priority nové vlády v oblasti daní

Vláda v rámci svého programového prohlášení představila plán zachovat stabilní daňové prostředí a nezvyšovat daňové sazby. Chce se soustředit na efektivnější výběr daní, omezení šedé ekonomiky a úspory ve státní správě. Současně odmítá přijetí eura a plánuje ústavně zakotvit českou korunu i právo používat hotovost.

Týká se i Vás nový zákon o kybernetické bezpečnosti? 

Na začátku listopadu nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zohlednil nové požadavky vyplývající z evropské směrnice NIS 2. Zatímco dosavadní úprava se vztahovala pouze na úzký počet subjektů, nový zákon podstatně rozšířil okruh adresátů poskytujících tzv. regulovanou službu („služba jež je významná pro zabezpečení důležitých společenských nebo ekonomických činností nebo pro bezpečnost v České republice“) a odhadem se v České republice dotkne cca 6.000 subjektů.

Změna v evidenci skutečných majitelů: znepřístupnění evidence skutečných majitelů veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že od 17. prosince 2025 široké veřejnosti znepřístupní Evidenci skutečných majitelů (dále jen „ESM“). Dosavadní režim, v němž si mohl kdokoli volně online vyhledat údaje o skutečných majitelích českých společností nebo svěřenských fondů, byl podle soudů v rozporu se základními právy skutečných majitelů.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů: Co nás čeká v první fázi změn od roku 2026

Již dříve jsme vás upozorňovali na připravované změny v oblasti hlášení a odvodů zaměstnavatelů. Nové hlášení –  Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) přináší od roku 2026 zásadní sjednocení dosavadních povinností vůči finanční správě a ČSSZ.
Tento přehled shrnuje, co nového první fáze přinese a jak se na ni připravit.

NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ (ZoÚ) – nové limity pro kategorizaci firem

Novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. (obecná účinnost od 1.1.2026, až na výjimky, které nabyly účinnosti dne 3.9.2025) od 1. ledna 2026 zásadně mění daňové i účetní povinnosti firem. Novely přinášejí nové limity pro kategorizaci účetních jednotek, odklad ESG reportingu o dva roky, a zároveň omezují povinnost auditu jen na větší podniky.

Dosavadní praxe, kdy výše mzdy bývá interním tajemstvím, končí

Směrnice o transparentním odměňování (Pay Transparency Directive) není jen o rovnosti pohlaví, ale stane se povinností, která se dotkne i středních firem v Česku.
Cíl je jasný: odstranit nerovnosti v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty.

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.