ESG pod tlakem OMNIBUSU – Co čeká i menší firmy, i když nemají zákonnou povinnost?

 

Koncem února 2025 představila Evropská komise balíček nazvaný OMNIBUS, který přináší významné změny v oblasti legislativy související s udržitelností (ESG). Diskuse o smyslu a budoucnosti ESG se tím ještě více rozhořela, jelikož navrhované úpravy ovlivní prakticky všechny firmy, a to jak ty, které už s nefinančním reportingem začaly, i ty, které ho teprve čekal. Přestože se zdá, že povinnost vykazovat ESG data se nakonec bude týkat užšího okruhu společností a některé lhůty se posunou, tlak na udržitelnost zdaleka neoslabuje. Zejména menší firmy by si neměly myslet, že se jich tyto změny netýkají.

Odklad i zjednodušení, přesto větší důraz na strategii

Podle návrhu OMNIBUS by měla být povinnost vydávat nefinanční zprávy (dle CSRD), omezena jen na podniky s více než 1 000 zaměstnanci. To znamená, že asi o 80 % firem méně bude muset formálně podávat povinné reporty. Zároveň došlo k posunu zveřejnění první zprávy za původně plánovaný rok 2025 o celé 2 roky. Zpráva za rok 2027 tak bude publikována až v roce 2028. Evropská komise tím chce vyjít vstříc podnikům i auditorským firmám, pro něž by jinak bylo nesmírně náročné vše stihnout v původních termínech. Naši auditoři jsou však připraveni:)

Balíček OMNIBUS dále zavádí zjednodušení evropských standardů pro nefinanční reporting (ESRS), ruší specifická odvětvová pravidla a také možnost přejít na plný audit nefinančních zpráv. Úlev se dočkají i menší a střední podniky, jež budou moci používat dobrovolné VSME standardy vytvořené EFRAGem. Podobné změny proběhnou i v oblasti taxonomie EU aj.

Malé a střední podniky se i tak tlaku nevyhnou

Nabízí se otázka, zda menší a střední podniky mohou tuto změnu využít k tomu, aby se ESG povinnostem vyhnuly. Jenže praxe ukazuje, že ani v případě, kdy nejsou přímo zasaženy zákonnou povinností, „uniknout“ úplně nelze. Velké korporace, banky a investoři požadují informace o udržitelnosti od svých obchodních partnerů či klientů, a to nezávisle na tom, zda jim to ukládá zákon.

Právě tady leží potenciální past pro menší hráče. Už dnes se setkávají s žádostmi, aby dokládali údaje o své uhlíkové stopě, přístupu k zaměstnancům či plnění etických standardů. Pokud odpověď nemají, mohou se jim zavírat dveře k velkým zakázkám či ke zvýhodněným úvěrům v bankách. I proto je rozumné začít s interním sběrem ESG dat a nastavit alespoň základní procesy, než se z ESG stane klíčový prvek konkurenčního boje.

Dotazník SAQ 5.0: nová norma v dodavatelských řetězcích

Jedním z typických příkladů, jak mohou velcí zadavatelé dohnat i menší společnosti k udržitelnosti, je dotazník SAQ 5.0. Zmiňuji právě tento, jelikož právě ten často pomáháme našim klientům připravit. Tento standardizovaný sebehodnotící nástroj pomáhá monitorovat ESG výkonnost u dodavatelů a zajistit, aby podniky opravdu plnily udržitelné a etické standardy. Díky jednotné formě lze dotazník snadno porovnávat a případné nedostatky cíleně odstraňovat. Z praxe vím, že splnit jednotlivé ukazatele a získat potřebné skóre nelze jen tak jednoduše a bez toho, že opravdu ESG ve firmě praktikujete.

Volkswagen Group, BMW Group, Daimler, Stellantis, Ford, Toyota Europe, Siemens, Bosch, Nestlé a Adidas – to všechno jsou firmy, které SAQ 5.0 už aktivně využívají. Požadují ho po svých dodavatelích proto, aby zvýšily transparenci, minimalizovaly ESG rizika a sjednotily přístup k udržitelnosti v celém hodnotovém řetězci. A na rovinu – bez požadovaného skóre vás na dodavatelský list nezařadí.

Pro menší společnosti tak vyplývá jasný apel: pokud chcete pokračovat ve spolupráci s velkými odběrateli, je rozumné se na nároky typu SAQ 5.0 připravit. Jinak se můžete ocitnout v pozici nevyhovujícího partnera, kterého lze relativně snadno vyměnit.

Konkurenční výhoda a vyšší výkonnost

Není to jen o tlaku shora. Podle 2025 Executive Benchmark Survey společnosti Workiva (1 600 dotázaných manažerů a investorů) 97 % vedoucích pracovníků věří, že kvalitní ESG reporting jim v příštích dvou letech poskytne konkurenční výhodu. Současně 96 % investorů se domnívá, že prověřené a důvěryhodné ESG aktivity posilují finanční stabilitu firmy.

Zprávu o udržitelnosti by proto neměl nikdo vnímat jen jako „další byrokratickou zátěž“. Jde o důležitý strategický nástroj: může odhalit slabiny, ušetřit náklady (například úsporou energie) a zvýšit důvěryhodnost značky v očích zákazníků. V neposlední řadě přispívá k lepšímu renomé na trhu práce – mladá generace dává stále častěji přednost zaměstnavatelům, kteří se k životnímu prostředí i zaměstnancům chovají odpovědně.

Zkušenosti z trhu ukazují, že zcela vypnout přípravy na ESG reporting může být krátkozraké. Konkurenti se mohou vydat vstříc modernějším technologiím, získají důvěru investorů i odběratelů, a nakonec obsadí přední pozice v odvětví. Jinými slovy: i když vás zákon zatím přímo nenutí reportovat, tlak z byznysového prostředí – a hlavně tlak generace, která bere udržitelnost vážně – nepoleví.

Balíček OMNIBUS tedy nezpochybňuje podstatu ESG, ale nabízí kompromisní úlevy a posuny termínů. Pro firmy, které si chtějí zachovat dlouhodobou konkurenceschopnost, však zůstává ESG jedním z klíčových ingrediencí svého náskoku. A to platí i pro ty, které mají hluboko do tisícovky zaměstnanců.

 

Radka Prachařová
manažer vnějších vztahů
radka.pracharova@nsgmorison.cz

tel. + 420 224 800 930
tel. + 420 737 77 38 11

Zaměstnanecké a opční plány
Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP. Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).
Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Nové pravidlo pro zaměstnanecké benefity: konec tzv. salary swapů

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k novele § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, která nově výslovně stanoví, jaké zaměstnanecké benefity lze osvobodit od daně.

Nový přestupek – nehlášená práce

Od 1. října 2025 nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která přináší změny v ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů při nástupu cizinců do práce a nově zavádí pojem nehlášená práce.

Podnikatelé, zkontrolujte si přijaté faktury

Od začátku roku 2025 platí pro podnikatele nová povinnost týkající se DPH. Pokud firma nezaplatí přijatou fakturu do šesti měsíců od její splatnosti, musí vrátit odpočet DPH, který si původně uplatnila. Jinými slovy – jestli od ledna dlužíte, v srpnu vracíte DPH.

Má vaše firma pobočku nebo výdaje v jiných státech EU?

Blíží se termín pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v členských státech EU za rok 2024.
Žádost je nutné podat nejpozději do 30. září 2025. Po uplynutí tohoto data nárok na vrácení definitivně zaniká.

Jednotné měsíční hlášení — co čeká zaměstnavatele?

Od ledna 2026 nahradí JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů) dosavadní desítky formulářů (až 25) odesílaných na různé instituce (ČSSZ, úřad práce, finanční správa, statistický úřad) jedním sdruženým hlášením měsíčně.

Rozkaz k vyklizení jako efektivní nástroj pro pronajímatele

Co dělat jako pronajímatel v případě, že nájemce odmítá opustit Váš byt či dům? Jediná možnost, která pronajímateli současně zbývá je obrátit se na soud a žádat vyklizení.

Nové podmínky pro televizní a rozhlasové poplatky

Domácnosti nově hradí televizní poplatek ve výši 150 Kč a rozhlasový poplatek ve výši 55 Kč měsíčně. Výše poplatků je jednotná bez ohledu na počet přijímačů v domácnosti.