Koncem února 2025 představila Evropská komise balíček nazvaný OMNIBUS, který přináší významné změny v oblasti legislativy související s udržitelností (ESG). Diskuse o smyslu a budoucnosti ESG se tím ještě více rozhořela, jelikož navrhované úpravy ovlivní prakticky všechny firmy, a to jak ty, které už s nefinančním reportingem začaly, i ty, které ho teprve čekal. Přestože se zdá, že povinnost vykazovat ESG data se nakonec bude týkat užšího okruhu společností a některé lhůty se posunou, tlak na udržitelnost zdaleka neoslabuje. Zejména menší firmy by si neměly myslet, že se jich tyto změny netýkají.

Odklad i zjednodušení, přesto větší důraz na strategii

Podle návrhu OMNIBUS by měla být povinnost vydávat nefinanční zprávy (dle CSRD), omezena jen na podniky s více než 1 000 zaměstnanci. To znamená, že asi o 80 % firem méně bude muset formálně podávat povinné reporty. Zároveň došlo k posunu zveřejnění první zprávy za původně plánovaný rok 2025 o celé 2 roky. Zpráva za rok 2027 tak bude publikována až v roce 2028. Evropská komise tím chce vyjít vstříc podnikům i auditorským firmám, pro něž by jinak bylo nesmírně náročné vše stihnout v původních termínech. Naši auditoři jsou však připraveni:)

Balíček OMNIBUS dále zavádí zjednodušení evropských standardů pro nefinanční reporting (ESRS), ruší specifická odvětvová pravidla a také možnost přejít na plný audit nefinančních zpráv. Úlev se dočkají i menší a střední podniky, jež budou moci používat dobrovolné VSME standardy vytvořené EFRAGem. Podobné změny proběhnou i v oblasti taxonomie EU aj.

Malé a střední podniky se i tak tlaku nevyhnou

Nabízí se otázka, zda menší a střední podniky mohou tuto změnu využít k tomu, aby se ESG povinnostem vyhnuly. Jenže praxe ukazuje, že ani v případě, kdy nejsou přímo zasaženy zákonnou povinností, „uniknout“ úplně nelze. Velké korporace, banky a investoři požadují informace o udržitelnosti od svých obchodních partnerů či klientů, a to nezávisle na tom, zda jim to ukládá zákon.

Právě tady leží potenciální past pro menší hráče. Už dnes se setkávají s žádostmi, aby dokládali údaje o své uhlíkové stopě, přístupu k zaměstnancům či plnění etických standardů. Pokud odpověď nemají, mohou se jim zavírat dveře k velkým zakázkám či ke zvýhodněným úvěrům v bankách. I proto je rozumné začít s interním sběrem ESG dat a nastavit alespoň základní procesy, než se z ESG stane klíčový prvek konkurenčního boje.

Dotazník SAQ 5.0: nová norma v dodavatelských řetězcích

Jedním z typických příkladů, jak mohou velcí zadavatelé dohnat i menší společnosti k udržitelnosti, je dotazník SAQ 5.0. Zmiňuji právě tento, jelikož právě ten často pomáháme našim klientům připravit. Tento standardizovaný sebehodnotící nástroj pomáhá monitorovat ESG výkonnost u dodavatelů a zajistit, aby podniky opravdu plnily udržitelné a etické standardy. Díky jednotné formě lze dotazník snadno porovnávat a případné nedostatky cíleně odstraňovat. Z praxe vím, že splnit jednotlivé ukazatele a získat potřebné skóre nelze jen tak jednoduše a bez toho, že opravdu ESG ve firmě praktikujete.

Volkswagen Group, BMW Group, Daimler, Stellantis, Ford, Toyota Europe, Siemens, Bosch, Nestlé a Adidas – to všechno jsou firmy, které SAQ 5.0 už aktivně využívají. Požadují ho po svých dodavatelích proto, aby zvýšily transparenci, minimalizovaly ESG rizika a sjednotily přístup k udržitelnosti v celém hodnotovém řetězci. A na rovinu – bez požadovaného skóre vás na dodavatelský list nezařadí.

Pro menší společnosti tak vyplývá jasný apel: pokud chcete pokračovat ve spolupráci s velkými odběrateli, je rozumné se na nároky typu SAQ 5.0 připravit. Jinak se můžete ocitnout v pozici nevyhovujícího partnera, kterého lze relativně snadno vyměnit.

Konkurenční výhoda a vyšší výkonnost

Není to jen o tlaku shora. Podle 2025 Executive Benchmark Survey společnosti Workiva (1 600 dotázaných manažerů a investorů) 97 % vedoucích pracovníků věří, že kvalitní ESG reporting jim v příštích dvou letech poskytne konkurenční výhodu. Současně 96 % investorů se domnívá, že prověřené a důvěryhodné ESG aktivity posilují finanční stabilitu firmy.

Zprávu o udržitelnosti by proto neměl nikdo vnímat jen jako „další byrokratickou zátěž“. Jde o důležitý strategický nástroj: může odhalit slabiny, ušetřit náklady (například úsporou energie) a zvýšit důvěryhodnost značky v očích zákazníků. V neposlední řadě přispívá k lepšímu renomé na trhu práce – mladá generace dává stále častěji přednost zaměstnavatelům, kteří se k životnímu prostředí i zaměstnancům chovají odpovědně.

Zkušenosti z trhu ukazují, že zcela vypnout přípravy na ESG reporting může být krátkozraké. Konkurenti se mohou vydat vstříc modernějším technologiím, získají důvěru investorů i odběratelů, a nakonec obsadí přední pozice v odvětví. Jinými slovy: i když vás zákon zatím přímo nenutí reportovat, tlak z byznysového prostředí – a hlavně tlak generace, která bere udržitelnost vážně – nepoleví.

Balíček OMNIBUS tedy nezpochybňuje podstatu ESG, ale nabízí kompromisní úlevy a posuny termínů. Pro firmy, které si chtějí zachovat dlouhodobou konkurenceschopnost, však zůstává ESG jedním z klíčových ingrediencí svého náskoku. A to platí i pro ty, které mají hluboko do tisícovky zaměstnanců.