Novela zákoníku práce

 

Novela zákoníku práce, která se významně dotkne práce na dálku, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy DPP a DPČ), informační povinnosti zaměstnavatele a dalších skutečností, podepsal 17. září 2023 prezident Petr Pavel. Většina nové úpravy má nabýt účinnosti již od počátku října roku 2023, ustanovení o dovolené pracovníků s DPP či DPČ však nabydou účinnosti až k 1. 1. 2024.

Práce na dálku („home office“) a její náklady

V reakci na stále se rozšiřující práci na home office dochází k úpravě práce na dálku, kterou bude možné vykonávat na základě písemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Jestliže o tuto formu výkonu práce požádá zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně a zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o osobu závislou na pomoc jiné fyzické osoby a zaměstnavatel takové žádosti nevyhoví, je povinen toto rozhodnutí písemně odůvodnit. Stejně tak bude písemné odůvodnění od zaměstnavatele třeba, pokud bude zaměstnanci v této skupině odmítnuta žádost o kratší úvazek nebo o uspořádání pracovní doby.

Zákoník práce preferuje dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na náhradě nákladů, které vzniknou zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce na dálku. Pokud ale k dohodě nedojde, zaměstnavatel musí náhrady zaměstnanci hradit v minimální zákonné výši, podle současné vyhlášky ministerstva náhrada činí 4,60 Kč za hodinu práce z domova.  Nové znění zákoníku práce dále bude umožňovat dohodu stran, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší.

Informační povinnost

Zaměstnavatel bude mít nově vůči zaměstnanci rozšířenou informační povinnost o určitých skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru, a to do 7 dnů ode dne jeho vzniku. Informace lze i nadále zaměstnanci předat již při samotném sjednávání pracovního poměru, např. při podpisu pracovní smlouvy.

V případě změn v obsahu pracovního poměru je třeba podat informaci zaměstnanci nejpozději v den účinnosti těchto změn. Nově se údaje rozrostou např. o dobu trvání a podmínky zkušební doby, údaje o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru nebo o údaj o odborném rozvoji zaměstnance, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje.

Elektronické doručování dokumentů

Současná úprava zákoníku práce fakticky rozděluje písemnosti na důležité a méně důležité, přičemž důležité dokumenty není možné doručovat elektronicky (e-mailem). Novela zákoníku práce pak zužuje seznam důležitých písemností, které je nutné podle současné právní úpravy doručovat do vlastních rukou, díky čemuž bude možné zejména některá právní jednání a dokumenty, u nichž dochází ke vzniku, změně či zániku pracovněprávního poměru činit také elektronicky, tedy bez přísného požadavku na formu jejich doručení. V případě využití elektronického doručování dokumentů bude však třeba předchozího písemného souhlasu zaměstnance a uvedení (e-mailové) adresy pro tento způsob doručování.

Pro zjednodušení doručování novela také zakotvuje institut fikce doručení, která nastává po 15 dnech od doručení dokumentů prostřednictvím elektronické komunikace (e-mailu). Nově tedy nebude třeba potvrzení zaměstnance či zaměstnavatele o doručení písemnosti a pokud strana, které je doručováno, přijetí nepotvrdí, pak se po uplynutí 15 dnů dokument považuje za doručený.

Nově také nebude třeba, aby písemnost doručovaná zaměstnancem zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací či na elektronickou adresu byla opatřena uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance, což v praxi tuto formu doručování značně omezovalo. Naopak povinnost zaměstnavatele mít elektronický podpis stále trvá.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

K významným změnám došlo také v oblasti dohody o provedení práce a dohody o provedení pracovní činnosti. Jednou z nejvýznamnějších změn je právo tzv. dohodářů na placenou dovolenou, které nastává při splnění zákonných podmínek, toto ustanovení však nabude účinnosti až od 1. 1. 2024.

Nově budou moci tzv. dohodáři požádat také o volno z důvodu všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance (např. návštěva lékaře), náhrada odměny jim však bude náležet pouze tehdy, pokud si to dohodnou se zaměstnavatelem. Dále budou mít zaměstnanci pracující na základě dohod také nárok na příplatky za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a práci o víkendu.

Zaměstnavatel bude muset zaměstnance pracujícího na dohodu (DPP či DPČ) seznámit s rozvrhem pracovní doby alespoň 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je rozvrh vypracován, obě strany se ale mohou dohodnout na určení pracovní doby dle vzájemné dohody. V neposlední řadě novela zavádí možnost tzv. dohodářů po roce požádat o přechod na pracovní smlouvu.

Přesčasy ve zdravotnictví

Nový § 93a zák. práce umožňuje zaměstnancům ve zdravotnictví dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas do průměrné výše 8 hodin týdně, v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouva může stanovit až 52 týdnů).

Zaměstnanec nesmí být k další dohodnuté práci přesčas nucen, o uplatnění institutu další dohodnuté práce přesčas musí zaměstnavatel povinně písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce.

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Novela reaguje na evropskou judikaturu, a proto, aby bylo dosaženo souhrnného nepřetržitého odpočinku v týdnu v minimální délce trvání 35 hodin, zaměstnavatel bude nově povinen zaměstnanci staršímu 18 let skutečně poskytnout nepřetržitý odpočinek v rozsahu alespoň 24 hodin a bezprostředně navazující nepřetržitý denní odpočinek v délce trvání alespoň 11 hodin.

Novela tak zpřesňuje právní úpravu tak, aby se nepřetržitý odpočinek nevymezoval jako odpočinek mezi směnami, ale jako denní. Důvodová zpráva k novele zákona totiž upozorňuje, že minulé znění ustanovení šlo interpretovat i tak, že pokud byla ve dvou dnech po sobě určena pouze práce přesčas, nemusel být mezi těmito dny nepřetržitý odpočinek poskytnut, jelikož nejde o dvě směny.

Veškeré další aktuální právní informace, včetně novely zákoníku práce, pečlivě sledujeme a budeme Vás včas informovat. V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat.  

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.
jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

Mgr. ADAM TROJAN
advokát, NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.
adam.trojan@nsgmorison.cz
tel: + 420 224 800 930
mob: + 420 739 600 687

Ručení za mzdové nároky subdodavatele ve stavebnictví
Ručení za mzdové nároky subdodavatele ve stavebnictví Novela zákoníku práce od 1. 1. 2024 přinesla úpravu ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele. Nově začleněný § 324a ukládá dodavatelům (stavebním podnikatelům podle §14d stavebního zákona)...
Ocenění českých lídrů 2023
Ocenění českých lídrů 2023 Letošní ročník soutěže Ocenění Českých Lídrů (OCL) zná své vítěze. Projekt představil už posedmé největší a nejúspěšnější ryze české firmy. NSG MORISON je od samého začátku projektu partnerem a auditorem firem, které se do této soutěže...
Pozvánka na seminář -KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK – daňové aspekty a další novinky – doplněný o problematiku nefinančního reportingu (ESG)
POZVÁNKA NA ODBORNÝ SEMINÁŘKonsolidační balíček a ESG v roce 2024 Chcete se dozvědět na jednom místě nejdůležitější změny z Konsolidačního balíčku, které se dotknou Vaší společnosti? Zajímá Vás, jak ovlivní její chod nový trend nefinančního reportingu známý pod...
Pozvánka na odborný seminář k ZÁKONÍKU PRÁCE
POZVÁNKA NA ODBORNÝ SEMINÁŘ ZÁKONÍK PRÁCE Máte ve firmě zavedený home office?   Využíváte dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti?   Zajímá vás, jak se návrh novely zákoníku práce dotkne vaší společnosti?   Vše, co vás v souvislosti se...
Konsolidační daňový balíček 2024
Konsolidační daňový balíček 2024   Vážení klienti, níže přinášíme nejdůležitější změny v daňové oblasti dlouho očekávaného konsolidačního balíčku (resp. Sněmovního tisku 488), který prošel PS ČR a který by měl pravděpodobně 8.11.2023 projednat Senát. Pokud bude...
Nové úpravy novely zákoníku práce
Novela zákoníku práce  Novela zákoníku práce, která se významně dotkne práce na dálku, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy DPP a DPČ), informační povinnosti zaměstnavatele a dalších skutečností, podepsal 17. září 2023 prezident Petr Pavel. Většina nové...
Nejvyšší soud se vyjádřil k náhradě škody za covidová opatření
Nejvyšší soud se vyjádřil k náhradě škodyza covidová opatření Nejvyšší soud se v nedávno zveřejněném rozsudku se sp. zn. 30 Cdo 63/2023 ze dne 31.8.2023 vyjádřil k problematice náhrady škody (ušlého zisku) vzniklé v důsledku krizových opatření přijatých státem....
Valorizace vnosů do společného jmění manželů
Valorizace vnosů do společného jmění manželů Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí 22 Cdo 1172/2022 zabýval vypořádáním společného jmění manželů, a to konkrétně problematikou vnosů a investic ze společného majetku do výhradního majetku jednoho z manželů. Podle soudu je...
Posílení role institucí oprávněných rozhodovat spotřebitelské spory v následných soudních řízeních
Posílení role institucí oprávněných rozhodovat spotřebitelské sporyv následných soudních řízeních Finanční arbitr, Energetický regulační úřad nebo třeba Český telekomunikační úřad jsou jedny z institucí, kterých se dotkla novela části páté občanského soudního řádu,...
Whistleblowing v ČR
WHISTLEBLOWING V ČR INTERNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM - WHISTLEBLOWING Nová oznamovací povinnost pro zaměstnavatele Návrh zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowing) míří po schválení Senátem k prezidentovi. Návrh zajišťuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady...