Novela exekučního řádu z pohledu věřitelů a zaměstnavatelů

Od prvního ledna tohoto roku nabývá účinnosti novela exekučního řádu, která si klade za cíl zejména pomoci osobám v dluhové pasti, ale přináší i poměrně zásadní změny pro věřitele a zaměstnavatele.

Zaměstnavatelům, tedy plátcům mzdy ve smyslu exekučního řádu, kteří budou u svých zaměstnanců provádět srážky ze mzdy, bude podle novely náležet paušální náhrada nákladů, a to ve výši 50 Kč za každý kalendářní měsíc, kdy srážky ze mzdy u některého ze svých zaměstnanců provádí. Nárok na tuto paušální náhradu náleží zaměstnavatelům u exekucí, které byly zahájeny po účinnosti novely, tedy až po 1. lednu 2022. Uplatnění náhrady provádí sám zaměstnavatel, což v praxi znamená, že ze zbylé mzdy, která má být po sražení částek v rámci exekuce vyplacena zaměstnanci, odečte zaměstnavatel před jejím vyplacením stanovenou náhradu nákladů. Plátci mzdy náleží zmíněná částka za každého jednoho zaměstnance, u kterého srážky mzdy prování. Podstatné rovněž je, že provádí-li zaměstnavatel u zaměstnance srážky k uspokojení několika pohledávek (proti zaměstnanci je vedeno několik exekucí), náleží mu náhrada nákladů pouze jednou.

Novela dále rozšiřuje informační povinnost plátců mzdy. Požádá-li exekutor písemně zaměstnavatele o sdělení informací týkajících se zaměstnance, proti kterému je exekuce vedena, musí mu plátce mzdy poskytnout veškerou potřebnou součinnost. Tato informační povinnost se nyní vztahuje i na údaje o mzdě zaměstnance nebo na údaje ohledně jeho pracovněprávního vztahu.

Dále je třeba zmínit novinky zavedené zákonodárcem do exekučního řízení, které směřují k zvýšení ochrany dlužníka. Nejspíš nejvýznamnější změnou je zastřešení maximální doby, po kterou může být exekuce na vymožení peněžitého plnění vedena. Nepovede-li exekuce v době posledních šesti let k tomu, aby byla vymožena alespoň částka pokrývající náhrady exekuce, bude exekutorem zastavena, nezaplatí-li oprávněný věřitel na výzvu exekutora zálohu na další vedení exekuce. Zaplacení této zálohy pak prodlouží exekuci o další tři roky, stejným způsobem ji pak lze prodloužit ještě jednou. Po dvanácti letech neúspěšného vymáhání pak budou exekuce definitivně exekutorem zastaveny. Podobný režim bude platit i pro pohledávky, kde původní výše jistiny činila maximálně 1.500 Kč a kde nebylo v posledních třech letech na pohledávku nic vymoženo. Zastavení exekuce může věřitel opět odvrátit složením zálohy na její další vedení.

Posílení postavení dlužníka v exekučním řízení si slibuje i změna způsobu započtení výtěžku. Vymožené peníze se budou nově prvně započítávat na náklady exekuce a následně hned na jistinu, což má zamezit neúměrnému zvyšování dluhu.

Pokud byste jako věřitel, zaměstnavatel či dlužník měli jakékoliv dotazy týkající se praktických dopadů popsané novely, neváhejte se na nás obrátit.

JAN MLČÁK

partner advokátní kanceláře
jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

Dosavadní praxe, kdy výše mzdy bývá interním tajemstvím, končí

Směrnice o transparentním odměňování (Pay Transparency Directive) není jen o rovnosti pohlaví, ale stane se povinností, která se dotkne i středních firem v Česku. Cíl je jasný: odstranit nerovnosti v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty.

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Nové pravidlo pro zaměstnanecké benefity: konec tzv. salary swapů

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k novele § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, která nově výslovně stanoví, jaké zaměstnanecké benefity lze osvobodit od daně.

Nový přestupek – nehlášená práce

Od 1. října 2025 nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která přináší změny v ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů při nástupu cizinců do práce a nově zavádí pojem nehlášená práce.

Podnikatelé, zkontrolujte si přijaté faktury

Od začátku roku 2025 platí pro podnikatele nová povinnost týkající se DPH. Pokud firma nezaplatí přijatou fakturu do šesti měsíců od její splatnosti, musí vrátit odpočet DPH, který si původně uplatnila. Jinými slovy – jestli od ledna dlužíte, v srpnu vracíte DPH.

Má vaše firma pobočku nebo výdaje v jiných státech EU?

Blíží se termín pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v členských státech EU za rok 2024.
Žádost je nutné podat nejpozději do 30. září 2025. Po uplynutí tohoto data nárok na vrácení definitivně zaniká.

Jednotné měsíční hlášení — co čeká zaměstnavatele?

Od ledna 2026 nahradí JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů) dosavadní desítky formulářů (až 25) odesílaných na různé instituce (ČSSZ, úřad práce, finanční správa, statistický úřad) jedním sdruženým hlášením měsíčně.

Rozkaz k vyklizení jako efektivní nástroj pro pronajímatele

Co dělat jako pronajímatel v případě, že nájemce odmítá opustit Váš byt či dům? Jediná možnost, která pronajímateli současně zbývá je obrátit se na soud a žádat vyklizení.