ROZHOVOR

S martinem novotným
a martinem Pokorným,
řídícími partnery NSG MORISON

jsme stálí optimisté

Třicet! Přesně tolik let uplynulo od doby, kdy spolužáci z gymplu založili malou firmu. A dokonce měli odvahu poskytovat ostatním společnostem rady, které byly tehdy v 90. letech značně vyhledávané a potřebné. Touha pracovat sami na sebe a schopnost proměnit zkušenosti v zahraničních společnostech postupně rozvinuly tuto „garážovou“ firmu ve stabilní, poradenskou společnost, která dnes zaměstnává okolo 50 lidí. 

 

Vraťme se v čase do roku 1993. Tehdy to všechno začalo.

Martin Novotný: Po absolvování právnické fakulty jsem nastoupil do zahraniční poradenské firmy Ernst and Young, kde jsem byl u založení daňové a právní divize. To byla tehdy naprosto unikátní zkušenost. Druhý parťák, Petr Šíma, zase spolupracoval s lidmi z Liberálního institutu a díky tomu měl možnost nejenom studovat v zahraničí, ale také se podílet na kuponové privatizaci, kde byl součástí investiční společnosti řídící privatizační fond. Tyto zkušenosti nás přivedly k odhodlání založit si vlastní firmu, zaměřenou na firemní poradenství. Já, Petr Šíma a později ještě Martin Pokorný jsme tvořili trio více jak 20 let. Petr se po 20 letech začal intenzivně věnovat začínajícím startupům a dnes již u nás nepůsobí. Mě a mého společníka Martina Pokorného tato práce i po 30 letech stále neuvěřitelně naplňuje.

Na začátku jste tedy byli dva. Úplně sami?

Martin Novotný: Ano, z dnešního pohledu to byl takový malý start up. Já, Petr a pár kolegů jsme měli pronajatou kancelář, nejdříve v budově IBC na pražském Florenci, pak v ulici U Milosrdných v Praze 1. Hned během prvních let jsme měli zásadní štěstí na lidi. Zkraje k nám nastoupila Lucie Mužíková a postupně i další, jako například Petra Keltnerová. A světe div se, obě jsou s námi doposud, Lucie je dnes dokonce partnerkou firmy. Záhy se k nám přidal Martin Pokorný, který se tenkrát čerstvě vzdal funkce soudce.

Jak se soudce ocitne na druhé straně, v soukromém byznysu?

Martin Pokorný: Byť je funkce soudce velice prestižní post, já jsem se v soudnictví nenašel. Vždycky jsem tíhnul k tomu, že chci být odměňován podle úspěchu, a ne „jen podle tabulek, respektive odpracovaných věcí “. Takže jsem na tuto funkci abdikoval. Mimochodem, v té době jsem byl prvním soudcem po roce 1989, který se této funkce vzdal.  S Martinem jsme byli spolužáci z práv a často jsme vedli dlouhé diskuse na téma společného podnikání. Martin tehdy ještě nebyl advokátem a tuto činnost mu zajišťoval externí advokát. Slovo dalo slovo a já se připojil k Martinovi přesně 1. 6. 1996. Dalo mi to velkou svobodu realizovat se.

Co se vám nejživěji vybaví, když zavzpomínáte na 90. léta?

Martin Novotný: Na tohle období vzpomínám moc rád. Dnes mi to přijde jako neskutečný příběh, ale malá konkurence a velká poptávka byly bezesporu výhodou této doby. Byla období, kdy jsem měl za večer „plnou kapsu vizitek“ a domluveno několik budoucích obchodů. Znalosti, které jsem měl z EY, byly tehdy pro klienty žádoucí a na trhu nedostatkové. Při své výšce, (pozn. redakce: 204 cm) jsem měl k tomu i výhodu nepřehlédnutelnosti a snad i dar, že jsem „vyšel“ s každým. To si doufám, zachovávám dodnes. Přestože období bylo akvizičně jednodušší než dnes, vyžadovalo neuvěřitelnou dynamiku následné práce pro klienty a logicky i mnohem větší efektivitu. A následně i větší rozšíření služeb nad rámec právního servisu. Během prvních deseti let byl boom českých firem tak intenzivní, že jsme museli začít fungovat mnohem efektivněji a dynamičtěji.

Kdo byli vaši klienti v prvních letech?

Martin Pokorný: V prvních letech byl veškerý servis zprvu směřován na daňově-právní služby, zakládání a obsluhu společností. Rozjezd českých firem byl opravdu značný a my jsme chtěli být u každé příležitosti, která se nám naskytla. Založení deseti eseróček měsíčně bylo standardem, ale u toho jsme zůstat nechtěli. Svou klientskou váhu měli také zahraniční investoři, kteří se účastnili privatizací. Postupně jsme pomáhali s mnoha fúzemi a akvizicemi. Vždycky však naším nejhlavnějším cílem byly střední firmy, většinou rodinného charakteru. Na to se nabalovaly i další služby, často s přesahem do soukromí podnikatelů.

Na jakou zakázku, o které můžete mluvit, jste nejvíce osobně pyšní?

Martin Pokorný: Pokud mám být konkrétní, tak asi insolvence autorizovaného prodejce vozů BMW AuTec Group a jeho následná reorganizace do podoby dnešní firmy Invelt. Tehdy, po odkupu firmy za korunu jsme během jednoho roku firmu s 50 zaměstnanci znovu postavili od nuly. Jen pro představu, zhruba ze 17 tisíc společností, které od začátku roku 2008 až do předloňského léta zamířily do insolvence, se z problémů dostalo jen 89 z nich. Takže na tento tehdy beznadějný příběh, který se přeměnil v dnes velice úspěšnou firmu, dodnes vzpomínám asi nejraději.

Martin Novotný: Nejvíce pyšní jsme také na klienty, kteří nám tehdy před 25-30 lety dali důvěru. Není to sice u každého tak vzrušující příběh jako u Inveltu, ale pro mě je na této práci nejdůležitější důvěra klientů. Důvěra v to, co děláme a jak to děláme. Vědí, že nebudeme plýtvat jejich časem. Mnohdy se naše pracovní rovina během těchto let přesunula do roviny přátelské, často pomáháme řešit nejenom byznys, ale i rodinné záležitosti. A o tom to je, to mě na práci poradce naplňuje. Je to o maximální důvěře a loajalitě. Mezi našimi klienty je i řada firem, se kterými jsme došli až do podnikatelského důchodu. Na firmu Erpet či Horizont dodnes rádi vzpomínáme.

Byly v rozvoji firmy nějaké opravdu zásadní milníky?

Martin Novotný: Jakožto životní optimista jsem již tenkrát cítil, že jedním z velkých milníků bude příchod Martina Pokorného do firmy. A to se potvrdilo. Dnes jsme to právě my dva, kdo v ní určují směr. Druhým nejzásadnějším byl v roce 1998 moment, kdy jsme se stali členem asociace Morison International (pozn: dnes Morison Global). V tu chvíli jsme dostali řád, také jsme se přestěhovali do větších prostor, restrukturalizovali jsme celou firmu. Na všechny jednotlivé činnosti jsme založili separátní společnosti. Tenkrát jsme otevřeli i auditní společnost, a to díky pomoci mého otce, který byl auditorem a spoluzakladatelem. Milníkem bylo bezesporu i to, že se nám podařilo dostat veškerou znaleckou činnost pod hlavičku „znalecký ústav“. Tento titul byl běžný jen u starých ústavů. Po nějaké době oceňování převzal Richard Etrych, který je dnes špičkovým odborníkem v tomto oboru a vybudoval dnešní znaleckou kancelář, která je výlohou celé naší poradenské skupiny. Znalecká kancelář byla určitým dovršením našeho komplexního poradenství.

Jak byste tedy dnes charakterizovali váš komplexní servis?

Martin Pokorný: Máme jasné portfolio klientů, kterými jsou středně velké firmy a rodinné firmy, u nichž upřednostňujeme osobní kontakt přímo s majitelem firmy. Naše služby v současnosti zahrnují podporu od daňového, účetního, mzdového poradenství, dále přes auditní činnost, právní poradenství, služby Nominee zajištění a HR oblasti až po zmiňované oceňování firem, fúze, akvizice, M&A atd. Díky škále znalostí těchto služeb dokážeme klienta upozornit i na přidružené problémy či rizika, která se mohou vyskytnout. Snažíme se zkrátka „vidět za roh“, a to mnoho klientů kvituje.
Za těchto 30 let jsme vybudovali kancelář s konstantním počtem 50 odborníků, pobočku v Hodoníně, máme zastoupení i na Slovensku. Jsme však ryze česká firma, bez žádných globálních mezinárodních podmínek vedení a zbytečné byrokracie. Přesto díky našemu členství v asociaci Morison Global dokážeme poskytnout i našim klientům mezinárodní podporu. Poradíme jim, jak se co nejlépe vypořádat s regulacemi v jiných zemích či je zastupujeme při investičních či obchodních transakcích při vstupu na jiný trh.

 

 

Jak moc zavazuje odpovědnost za 50 lidí? Bylo období, kdy bylo těžké udržet firmu v takovémto rozsahu?

Martin Pokorný: Pro mnoho firem bylo určitě těžké období během finanční krize okolo let 2008-2009. K nám do poradenské oblasti se tato krize dostala s tříletým zpožděním. Někteří klienti totiž už nebyli schopni své podnikání udržet nebo ho zásadně redukovali, a to se dotklo i naší práce. Nechtěli jsme propouštět, protože máme plno šikovných lidí, kteří s námi pracují řadu let. Proto jsme raději snížili svoje vlastní příjmy, zredukovali náklady a také jsme se snažili ještě více rozšířit portfolio našich služeb.

Jak se proměnil za 30 let váš poradenský byznys?

Martin Novotný: Ze začátku se hodně věcí řešilo více intuitivně, dnes se byznys značně zrychlil, i v poradenství se technologiím nevyhnete. Poradenství musí mít dnes pro firmy stále větší přidanou hodnotu. Na začátku jsme především radili českým klientům, jak založit firmy. Na tento právní servis se postupně nabalovalo daňové poradenství, právně-zaměstnanecké vztahy atd. Nejdříve jsme toto poradenství dělali pod jednou entitou, ale v rámci legislativy jsme museli každou aktivitu rozdělit separátně. Celý byznys se proměnil také v návaznosti na právní a daňovou legislativu a vstupem do EU.

A v čem se naopak vaše poradenství nezměnilo?

Martin Novotný: Dodnes si zachováváme rodinnou atmosféru ve firmě a stále mám jako majitel přehled o činnostech jednotlivých kolegyň a kolegů, jak přesně se věnují našim klientům a jaké služby poskytují. Naše firma si zachovala určitou butikovou formu přístupu ke klientům.

Jste řadu let známí pod názvem NSG MORISON. Zní to trochu zahraničně. Takže pramení z názvu asociace, které jste členy?

Martin Novotný: Přesně tak. Přestože jsme nezávislá, ryze česká firma, přibližně po 10 letech členství v asociaci jsme se rozhodli ke změně korporátního image. Všechny naše doposud vzniklé společnosti dostaly název podle rozsahu činnosti se společným ukazatelem NSG MORISON, kde iniciály NSG znamenají Novotný, Sima Group a MORISON přesně dle názvu asociace.  Tyto tři iniciály jsou již tak zajeté, že i přesto, že dnes máme partnerů šest, název měnit neplánujeme.

Jak vnímáte konkurenci v poradenství? Co pro vás konkurenčně znamená „velká čtyřka“?

Martin Pokorný: Přestože naší firmou za ty roky prošlo hodně klientů z řad velkých zákazníků, primárně jsme byli vždy zaměřeni na střední firmy, a to přináší i své mantinely. Velké firmy si často volí velké poradenské společnosti, jako jsou PricewaterhouseCoopers, KPMG, Deloitte nebo Ernst & Young a mnohdy jsou zavázány ke spolupráci od svých mateřských zahraničních firem. Nikdy jsme si nechtěli hrát na první ligu, naše velikost nám naprosto vyhovuje. Již řadu let se spíše snažíme s velkými poradenskými firmami či velkými právními kancelářemi spolupracovat, nikoli jim konkurovat. I velké poradenské firmy dokáží ocenit náš subdodavatelský servis, protože flexibilita, rychlost a zároveň stejná kvalita servisu je i pro ně přínosná.

Jak se za ty roky změnili vaši klienti?

Martin Pokorný: Zestárli, stejně jako my :-). S tím souvisí i změna poradenství právě v souvislosti s rodinnými firmami, což se ještě před 10-15 lety vůbec neřešilo.  Jsme dnes pro některé klienty také určitým rádcem a spoluorganizátorem. Např. nastavujeme pravidla kontroly firmy, pravidla beneficientů, staráme se o svěřenské fondy, rodinné ústavy atd.  Dříve to nebylo potřeba.

Když jsme u tématu rodinných firem, řeší i vaši klienti mezigenerační předání?

Martin Novotný: Současné téma předávání firem je unikátní situace. V posledních pěti letech je opravdu značně medializované, dokonce mám pocit, že odborníkem na předání firmy je téměř každý. Otázky, co s firmou, zda prodat či předat, jsme zaznamenali u našich klientů již tak před 10-12 lety. A troufám si říct, že na toto téma jsme kdysi média navedli dokonce jako jedni z prvních. Po uspořádání několika konferencí a díky abnormálnímu zájmu majitelů firem jsme se mezigeneračnímu předávání začali věnovat ještě intenzivněji. Je to ale běh na dlouhou trať. Není vždy jednoduché přesvědčit majitele, že předat správně majetek je stejné umění, jako je i firmu dobře řídit. Velmi častou chybou bývá například rozdělení firmy stejným dílem mezi potomky, dědice. Mohl bych pokračovat ještě dlouho s dalšími příklady. Upřímnost a otevřenost diskuse s majiteli je však pro poradenství v této oblasti zásadní.

I vy máte svým způsobem rodinnou firmu. Přemýšlíte již o předání?

Martin Novotný: Tohle téma, a především realitu, řešíme u našich klientů v posledních letech často. Všem říkám, a tím pádem i sobě, že dostatečný předstih přípravy je půlka úspěšného předání nebo prodeje. Moment, kdy se stanete brzdou své firmy, je přirozený a nevyhnutelný. Člověk si to nesmí brát moc osobně.

Martin Pokorný: Plánujeme, ale nechvátáme. Určitě bychom byli rádi u toho, kdyby firma slavila půl století. Kromě našich dětí máme skvělé i mladší partnery firmy, kteří snad jednou půjdou v našich šlépějích. Věříme, že se budou dít i další, pro firmu, hezké věci. Jsme stálí optimisté.

Máte nějaký osobní a profesní cíl, chcete si nadále zachovat stejné pracovní tempo?

Martin Novotný: Byl bych rád, kdyby poradenství nadále fungovalo a aby celkově poradci, a je jedno, zda to jsou advokáti, daňaři nebo auditoři, měli stále určitou váhu a jejich profese nezanikla. Aby byli vnímáni jako ti, kdož mají prestižní práci a jsou pro klienty přínosem. Za první republiky měla každá rodina svého lékaře, právníka a bankéře. Tahle tradice se vytratila. Moc bych si přál, aby mladé lidi tato povolání lákala stejně jako kdysi nás. Dnes mám pocit, že raději volí spíše pohodlí, státní správu a jistotu.

Martin Pokorný: Z hlediska pracovního tempa je dnes pro nás výhodou, že díky zkušenostem již dokážeme mnoho věcí dělat efektivně. Přirovnal bych to ke sportu. Pokud umíte dobře plavat, už se tak nenadřete. Již víte, že nemusíte dělat všechno jenom sám, že vaše pravda není jen ta jediná, že způsobů, jak dojít ke správnému řešení je více. Umění naslouchat mladým kolegům přichází až s věkem a dnes mě inspiruje. Je snad jen nutné jim ukázat, jak přinášet nové klienty. Náš byznys je stále o lidech. Jakkoliv se v posledních letech nové technologie prolínají i do naší práce, osobní kontakt je a bude stále klíčový. V byznysu nebudujete byznys. Budujete lidi a oni budují byznys.

Co je pro vás v této profesi stále satisfakcí?  V čem je dnešní realita stejná s vaší vizí, s kterou jste před 30 lety začínali? Čeho si nejvíce vážíte?

Martin Novotný: Že stále dělám práci, která mě baví, naplňuje a zároveň posouvá. Při této práci se poznáváte s lidmi, kteří něco vybudovali, dokázali, a vy jste ten, co jim v tom mohl pomoci. To je pro mě motor, který mě žene stále dopředu.

Martin Pokorný: Vážím si toho, že mám stále dlouholetou důvěru svých klientů. A co se firmy samotné týče, tak rozhodně kontinuita a loajalita, že jsme se nerozešli, chceme pokračovat dále, a dokonce jsme schopni i po tolika letech spolu jet i na dovolenou.

 

Stále si zachováváme rodinnou atmosféru ve firmě a  máme přehled o činnostech kolegů.