Smluvní úprava odstoupení od smlouvy

 

Odstoupení od smlouvy je jeden ze způsobů, kterým může zaniknout závazek mezi smluvními stranami. Závazek se pak zrušuje od počátku. V případě, že dlužník již částečně plnil, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění.

Občanský zákoník stanovuje podmínky, při jejichž splnění je odstoupení od smlouvy přípustné. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi ovšem opakovaně zdůrazňuje, že právní normy soukromého práva jsou zásadně dispozitivní, a je možné se od nich odchýlit. Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 29. března 2022, sp. zn. 23 Cdo 2637/2020, zabýval tím, zda smluvní strana může od smlouvy odstoupit podle ustanovení občanského zákoníku, pokud sjednaná smlouva obsahuje vlastní komplexní úpravu odstoupení a vypořádání stran po odstoupení od smlouvy, která je odlišná od obecné právní úpravy, či zda se musí řídit smluvním ujednáním.

Nejvyšší soud shledal, že z občanského zákoníku neplyne zákaz smluvních odchylek v rámci právní úpravy odstoupení od smlouvy a jeho následků. Strany si tak mohou smluvně ujednat nejen podmínky, jejichž naplnění je pro odstoupení vyžadováno, ale také to, s jakými účinky na jejich dosavadní práva a povinnosti odstoupení od smlouvy dopadne (tj. jaká práva a povinnosti zaniknou a jaká i nadále přetrvají) a jakým způsobem závazek po odstoupení od smlouvy vzájemně vypořádají (příp. též jaká práva a povinnosti jim odstoupením od smlouvy nově vzniknou).

S ohledem na výše uvedené je tak zřejmé, že individuální úprava odstoupení od smlouvy je možná (v mezích obecných korektivů), a smluvní strany musí jednat v souladu s ní, ne dle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Stejně tak soudy musí následně přihlédnout ke smluvním ujednáním a zohlednit nejen podmínky pro odstoupení, ale rovněž sjednané následky takového odstoupení na vzájemná práva a povinnosti.

Strany si mohou například vymezit, co konkrétně představuje podstatné porušení smlouvy, jehož následkem je možnost okamžitě od smlouvy odstoupit, či do kolika dnů může strana od smlouvy odstoupit. Kromě podmínek pro odstoupení je možné ujednat i následky takového odstoupení, například jakým způsobem mají jednotlivé strany postupovat vůči plnění, které již bylo poskytnuto.

Mgr. Ing. JAN MLČÁK

partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

 

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Nové pravidlo pro zaměstnanecké benefity: konec tzv. salary swapů

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k novele § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, která nově výslovně stanoví, jaké zaměstnanecké benefity lze osvobodit od daně.

Nový přestupek – nehlášená práce

Od 1. října 2025 nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která přináší změny v ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů při nástupu cizinců do práce a nově zavádí pojem nehlášená práce.

Podnikatelé, zkontrolujte si přijaté faktury

Od začátku roku 2025 platí pro podnikatele nová povinnost týkající se DPH. Pokud firma nezaplatí přijatou fakturu do šesti měsíců od její splatnosti, musí vrátit odpočet DPH, který si původně uplatnila. Jinými slovy – jestli od ledna dlužíte, v srpnu vracíte DPH.

Má vaše firma pobočku nebo výdaje v jiných státech EU?

Blíží se termín pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v členských státech EU za rok 2024.
Žádost je nutné podat nejpozději do 30. září 2025. Po uplynutí tohoto data nárok na vrácení definitivně zaniká.

Jednotné měsíční hlášení — co čeká zaměstnavatele?

Od ledna 2026 nahradí JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů) dosavadní desítky formulářů (až 25) odesílaných na různé instituce (ČSSZ, úřad práce, finanční správa, statistický úřad) jedním sdruženým hlášením měsíčně.

Rozkaz k vyklizení jako efektivní nástroj pro pronajímatele

Co dělat jako pronajímatel v případě, že nájemce odmítá opustit Váš byt či dům? Jediná možnost, která pronajímateli současně zbývá je obrátit se na soud a žádat vyklizení.

Nové podmínky pro televizní a rozhlasové poplatky

Domácnosti nově hradí televizní poplatek ve výši 150 Kč a rozhlasový poplatek ve výši 55 Kč měsíčně. Výše poplatků je jednotná bez ohledu na počet přijímačů v domácnosti.