Smluvní úprava odstoupení od smlouvy

 

Odstoupení od smlouvy je jeden ze způsobů, kterým může zaniknout závazek mezi smluvními stranami. Závazek se pak zrušuje od počátku. V případě, že dlužník již částečně plnil, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění.

Občanský zákoník stanovuje podmínky, při jejichž splnění je odstoupení od smlouvy přípustné. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi ovšem opakovaně zdůrazňuje, že právní normy soukromého práva jsou zásadně dispozitivní, a je možné se od nich odchýlit. Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 29. března 2022, sp. zn. 23 Cdo 2637/2020, zabýval tím, zda smluvní strana může od smlouvy odstoupit podle ustanovení občanského zákoníku, pokud sjednaná smlouva obsahuje vlastní komplexní úpravu odstoupení a vypořádání stran po odstoupení od smlouvy, která je odlišná od obecné právní úpravy, či zda se musí řídit smluvním ujednáním.

Nejvyšší soud shledal, že z občanského zákoníku neplyne zákaz smluvních odchylek v rámci právní úpravy odstoupení od smlouvy a jeho následků. Strany si tak mohou smluvně ujednat nejen podmínky, jejichž naplnění je pro odstoupení vyžadováno, ale také to, s jakými účinky na jejich dosavadní práva a povinnosti odstoupení od smlouvy dopadne (tj. jaká práva a povinnosti zaniknou a jaká i nadále přetrvají) a jakým způsobem závazek po odstoupení od smlouvy vzájemně vypořádají (příp. též jaká práva a povinnosti jim odstoupením od smlouvy nově vzniknou).

S ohledem na výše uvedené je tak zřejmé, že individuální úprava odstoupení od smlouvy je možná (v mezích obecných korektivů), a smluvní strany musí jednat v souladu s ní, ne dle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Stejně tak soudy musí následně přihlédnout ke smluvním ujednáním a zohlednit nejen podmínky pro odstoupení, ale rovněž sjednané následky takového odstoupení na vzájemná práva a povinnosti.

Strany si mohou například vymezit, co konkrétně představuje podstatné porušení smlouvy, jehož následkem je možnost okamžitě od smlouvy odstoupit, či do kolika dnů může strana od smlouvy odstoupit. Kromě podmínek pro odstoupení je možné ujednat i následky takového odstoupení, například jakým způsobem mají jednotlivé strany postupovat vůči plnění, které již bylo poskytnuto.

Mgr. Ing. JAN MLČÁK

partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

 

Návrh na snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění pro OSVČ je ve Sněmovně

Vláda navrhuje zastavit plánované zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ. Podle návrhu má i v roce 2026 zůstat minimální základ na úrovni 35 % průměrné mzdy, nikoli 40 %, jak stanoví současná legislativa.

Priority nové vlády v oblasti daní

Vláda v rámci svého programového prohlášení představila plán zachovat stabilní daňové prostředí a nezvyšovat daňové sazby. Chce se soustředit na efektivnější výběr daní, omezení šedé ekonomiky a úspory ve státní správě. Současně odmítá přijetí eura a plánuje ústavně zakotvit českou korunu i právo používat hotovost.

Týká se i Vás nový zákon o kybernetické bezpečnosti? 

Na začátku listopadu nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zohlednil nové požadavky vyplývající z evropské směrnice NIS 2. Zatímco dosavadní úprava se vztahovala pouze na úzký počet subjektů, nový zákon podstatně rozšířil okruh adresátů poskytujících tzv. regulovanou službu („služba jež je významná pro zabezpečení důležitých společenských nebo ekonomických činností nebo pro bezpečnost v České republice“) a odhadem se v České republice dotkne cca 6.000 subjektů.

Změna v evidenci skutečných majitelů: znepřístupnění evidence skutečných majitelů veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že od 17. prosince 2025 široké veřejnosti znepřístupní Evidenci skutečných majitelů (dále jen „ESM“). Dosavadní režim, v němž si mohl kdokoli volně online vyhledat údaje o skutečných majitelích českých společností nebo svěřenských fondů, byl podle soudů v rozporu se základními právy skutečných majitelů.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů: Co nás čeká v první fázi změn od roku 2026

Již dříve jsme vás upozorňovali na připravované změny v oblasti hlášení a odvodů zaměstnavatelů. Nové hlášení –  Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) přináší od roku 2026 zásadní sjednocení dosavadních povinností vůči finanční správě a ČSSZ.
Tento přehled shrnuje, co nového první fáze přinese a jak se na ni připravit.

NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ (ZoÚ) – nové limity pro kategorizaci firem

Novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. (obecná účinnost od 1.1.2026, až na výjimky, které nabyly účinnosti dne 3.9.2025) od 1. ledna 2026 zásadně mění daňové i účetní povinnosti firem. Novely přinášejí nové limity pro kategorizaci účetních jednotek, odklad ESG reportingu o dva roky, a zároveň omezují povinnost auditu jen na větší podniky.

Dosavadní praxe, kdy výše mzdy bývá interním tajemstvím, končí

Směrnice o transparentním odměňování (Pay Transparency Directive) není jen o rovnosti pohlaví, ale stane se povinností, která se dotkne i středních firem v Česku.
Cíl je jasný: odstranit nerovnosti v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty.

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).