WHISTLEBLOWING V ČR

INTERNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM – WHISTLEBLOWING

Nová oznamovací povinnost pro zaměstnavatele

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowing) míří po schválení Senátem k prezidentovi. Návrh zajišťuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. whistleblowerů).

Jedná se o efektivní systém oznamování, který má za cíl chránit nejenom reputaci vaší společnosti, ale také může eliminovat finanční či právní dopady.

Jeho záměrem je umožnit vašim zaměstnancům, ale i dalším osobám, důvěrně oznámit případná protiprávní jednání, která poškozují nebo ohrožují veřejný zájem. Nejčastěji se jedná o úplatkářství či o podvody.

Tento zákon vymezuje tzv. povinné subjekty, které jsou povinny zavést vnitřní oznamovací systém. Těmito povinnými subjekty jsou například:

1) zaměstnavatelé s nejméně 50 zaměstnanci;

2) veřejnoprávní subjekty, jako jsou státní orgány, státem zřízené nebo ovládané právnické osoby nebo územně samosprávné celky (s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel);

3) společnosti v určitých sektorech (např. bankovnictví, pojišťovnictví, investiční společnosti, investiční fondy apod.) bez ohledu na velikost.

Zákon ukládá těmto subjektům především:

  1. zavést vnitřní oznamovací systém;
  2. určit osobukterá bude za přijímání a prošetřování oznámení odpovědná
  3. umožnit oznamovatelům podávat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému.

Oznamovatelem je fyzická osoba, která učinila oznámení obsahující informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které má znaky trestného činu, přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, jednání, kterým dochází k porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů, a dalších jednání vymezených v § 2 odst. 1 zákona.

Zákon by měl vejít v platnost s největší pravděpodobností od 1. 9. 2023. Vybrané povinné subjekty však budou mít na zavedení souladu se zákonem delší čas.

 V případě zaměstnavatelů, kteří mají 50–250 zaměstnanců je tato povinnost uložena k 15. prosinci 2023. U společností s více jak 250 zaměstnanci bude tato povinnost uložena okamžitě. Na tuto povinnost navazuje zároveň povinnost informovat potenciální oznamovatele o možnosti oznámení učinit. Povinný subjekt musí podané oznámen v zákonem stanovené lhůtě vyřídit. Oznamovatelé však budou mít možnost učinit oznámení také prostřednictvím systému provozovaného Ministerstvem spravedlnosti.

 Proto tímto apelujeme na společnosti s více jak 250 zaměstnanci, aby začaly co nejdříve implementovat tento návrh zákona a především zavedly vnitřní oznamovací systém s pověřením příslušné odpovědné osoby. Zároveň v souladu s tímto doporučujeme připravit interní právní dokumentaci, která stanoví pravidla a proces posuzování předmětných oznámení v souladu s tímto zákonem, který pro ně začne platit již po letních prázdninách.

Jsme vám k dispozici s jakoukoliv přípravou.

 

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

Návrh na snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění pro OSVČ je ve Sněmovně

Vláda navrhuje zastavit plánované zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ. Podle návrhu má i v roce 2026 zůstat minimální základ na úrovni 35 % průměrné mzdy, nikoli 40 %, jak stanoví současná legislativa.

Priority nové vlády v oblasti daní

Vláda v rámci svého programového prohlášení představila plán zachovat stabilní daňové prostředí a nezvyšovat daňové sazby. Chce se soustředit na efektivnější výběr daní, omezení šedé ekonomiky a úspory ve státní správě. Současně odmítá přijetí eura a plánuje ústavně zakotvit českou korunu i právo používat hotovost.

Týká se i Vás nový zákon o kybernetické bezpečnosti? 

Na začátku listopadu nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zohlednil nové požadavky vyplývající z evropské směrnice NIS 2. Zatímco dosavadní úprava se vztahovala pouze na úzký počet subjektů, nový zákon podstatně rozšířil okruh adresátů poskytujících tzv. regulovanou službu („služba jež je významná pro zabezpečení důležitých společenských nebo ekonomických činností nebo pro bezpečnost v České republice“) a odhadem se v České republice dotkne cca 6.000 subjektů.

Změna v evidenci skutečných majitelů: znepřístupnění evidence skutečných majitelů veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že od 17. prosince 2025 široké veřejnosti znepřístupní Evidenci skutečných majitelů (dále jen „ESM“). Dosavadní režim, v němž si mohl kdokoli volně online vyhledat údaje o skutečných majitelích českých společností nebo svěřenských fondů, byl podle soudů v rozporu se základními právy skutečných majitelů.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů: Co nás čeká v první fázi změn od roku 2026

Již dříve jsme vás upozorňovali na připravované změny v oblasti hlášení a odvodů zaměstnavatelů. Nové hlášení –  Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) přináší od roku 2026 zásadní sjednocení dosavadních povinností vůči finanční správě a ČSSZ.
Tento přehled shrnuje, co nového první fáze přinese a jak se na ni připravit.

NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ (ZoÚ) – nové limity pro kategorizaci firem

Novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. (obecná účinnost od 1.1.2026, až na výjimky, které nabyly účinnosti dne 3.9.2025) od 1. ledna 2026 zásadně mění daňové i účetní povinnosti firem. Novely přinášejí nové limity pro kategorizaci účetních jednotek, odklad ESG reportingu o dva roky, a zároveň omezují povinnost auditu jen na větší podniky.

Dosavadní praxe, kdy výše mzdy bývá interním tajemstvím, končí

Směrnice o transparentním odměňování (Pay Transparency Directive) není jen o rovnosti pohlaví, ale stane se povinností, která se dotkne i středních firem v Česku.
Cíl je jasný: odstranit nerovnosti v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty.

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).