WHISTLEBLOWING V ČR

INTERNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM – WHISTLEBLOWING

Nová oznamovací povinnost pro zaměstnavatele

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowing) míří po schválení Senátem k prezidentovi. Návrh zajišťuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. whistleblowerů).

Jedná se o efektivní systém oznamování, který má za cíl chránit nejenom reputaci vaší společnosti, ale také může eliminovat finanční či právní dopady.

Jeho záměrem je umožnit vašim zaměstnancům, ale i dalším osobám, důvěrně oznámit případná protiprávní jednání, která poškozují nebo ohrožují veřejný zájem. Nejčastěji se jedná o úplatkářství či o podvody.

Tento zákon vymezuje tzv. povinné subjekty, které jsou povinny zavést vnitřní oznamovací systém. Těmito povinnými subjekty jsou například:

1) zaměstnavatelé s nejméně 50 zaměstnanci;

2) veřejnoprávní subjekty, jako jsou státní orgány, státem zřízené nebo ovládané právnické osoby nebo územně samosprávné celky (s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel);

3) společnosti v určitých sektorech (např. bankovnictví, pojišťovnictví, investiční společnosti, investiční fondy apod.) bez ohledu na velikost.

Zákon ukládá těmto subjektům především:

  1. zavést vnitřní oznamovací systém;
  2. určit osobu, která bude za přijímání a prošetřování oznámení odpovědná; 
  3. umožnit oznamovatelům podávat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému.

Oznamovatelem je fyzická osoba, která učinila oznámení obsahující informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které má znaky trestného činu, přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, jednání, kterým dochází k porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů, a dalších jednání vymezených v § 2 odst. 1 zákona.

Zákon by měl vejít v platnost s největší pravděpodobností od 1. 9. 2023. Vybrané povinné subjekty však budou mít na zavedení souladu se zákonem delší čas.

 V případě zaměstnavatelů, kteří mají 50–250 zaměstnanců je tato povinnost uložena k 15. prosinci 2023. U společností s více jak 250 zaměstnanci bude tato povinnost uložena okamžitě. Na tuto povinnost navazuje zároveň povinnost informovat potenciální oznamovatele o možnosti oznámení učinit. Povinný subjekt musí podané oznámen v zákonem stanovené lhůtě vyřídit. Oznamovatelé však budou mít možnost učinit oznámení také prostřednictvím systému provozovaného Ministerstvem spravedlnosti.

 Proto tímto apelujeme na společnosti s více jak 250 zaměstnanci, aby začaly co nejdříve implementovat tento návrh zákona a především zavedly vnitřní oznamovací systém s pověřením příslušné odpovědné osoby. Zároveň v souladu s tímto doporučujeme připravit interní právní dokumentaci, která stanoví pravidla a proces posuzování předmětných oznámení v souladu s tímto zákonem, který pro ně začne platit již po letních prázdninách.

Jsme vám k dispozici s jakoukoliv přípravou.

 

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

Odpovědnost za vadné výrobky nově i u softwaru

Nová pravidla se uplatní na výrobky uvedené na trh od 9. prosince 2026. Pro starší výrobky platí dosavadní úprava.

Nový zákon o účetnictví: největší změna od roku 1991

Nový zákon má nahradit dosavadní zákon č. 563/1991 Sb. a přiblížit české účetnictví mezinárodním standardům IFRS.
Hlavní navrhované změny
• Účetnictví v cizí měně: širší možnost vést účetnictví ve funkční měně, například v eurech.
• IFRS a daně: firmy účtující podle IFRS by mohly použít výsledek hospodaření jako základ daně.
• Jednodušší daňové odpisy: doprovodný zákon mění pravidla daňového odpisování majetku.
• Nový koncepční rámec: zákon se zaměřuje hlavně na účetní výkazy a jejich obsah.

Transparentnost odměňování: co čeká zaměstnavatele

Vláda novelu zákoníku práce schválila 31. 8. 2026 a předložila ji Sněmovně jako sněmovní tisk 300. Navržená účinnost je 1. 1. 2027, pravidelné zprávy o rozdílech v odměňování až od roku 2028. Novela převádí do českého práva směrnici (EU) 2023/970, kterou měla ČR zapracovat do 7. 6. 2026.

Konec srážkové daně u dohod

Dosud se u menších dohod o provedení práce a u zaměstnání malého rozsahu bez podepsaného prohlášení k dani strhávala 15% srážková daň. Od ledna 2027 ji nahrazuje záloha na daň.

DPH od roku 2027: tři změny pro plátce

Podpora v nezaměstnanosti od roku 2027 –
Návrh Vláda schválila návrh MPSV a předložila ho Sněmovně jako součást sněmovního tisku 300. Ke 22. 10. 2026 ho Sněmovna ještě neprojednala v prvním čtení. Změny začnou platit, jen pokud zákon schválí Sněmovna, Senát a podepíše ho prezident. Úspora pro státní rozpočet má činit přibližně 4,5 až 5 mld. Kč ročně.

Podpora v nezaměstnanosti od roku 2027

Podpora v nezaměstnanosti od roku 2027 –
Návrh Vláda schválila návrh MPSV a předložila ho Sněmovně jako součást sněmovního tisku 300. Ke 22. 10. 2026 ho Sněmovna ještě neprojednala v prvním čtení. Změny začnou platit, jen pokud zákon schválí Sněmovna, Senát a podepíše ho prezident. Úspora pro státní rozpočet má činit přibližně 4,5 až 5 mld. Kč ročně.

OSVČ: minimální zálohy a paušální daň v roce 2027  

Schváleno Minimální zálohy se odvozují od průměrné mzdy 51 663 Kč stanovené nařízením vlády č. 177/2026 Sb. OSVČ na hlavní činnost zaplatí od ledna dohromady nejméně 8 769 Kč měsíčně, tedy o 458 Kč víc než od července 2026.

EET

Od 1.1.2027 se vrací evidence tržeb EET

Klíčová čísla pro rok 2027

SCHVÁLENO Minimální mzda roste o 2 500 Kč, což je v korunách nejvyšší meziroční nárůst v historii.

Zaměstnanecké benefity od 1. 1. 2027

Od 1. ledna 2027 se mění řada pravidel pro zaměstnavatele i podnikatele. Nejvíc změn přináší zákon č. 180/2026 Sb., který vedle návratu EET upravuje i zaměstnanecké benefity a daňové slevy