Zneužití práva v holdingových strukturách: Klíčové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Problematika zneužití práva v daňových a podnikatelských strukturách se v posledních letech dostává do popředí soudního rozhodování. Nejvyšší správní soud (NSS) v roce 2024 vydal rozsudek ve věci DIMEJ Group a.s. (4 Afs 247/2024-49), který přinesl zásadní pohled na zneužití práva v kontextu holdingových struktur. Soud se zabýval situací, kdy fyzické osoby vložily své podíly do holdingové společnosti jako nepeněžitý příplatek mimo základní kapitál. Následně byl vyplacen nerozdělený zisk osvobozeně od srážkové daně z dceřiné společnosti do do této holdingové společnosti. Fyzickým osobám byl pak vrácen příplatek mimo ZK. NSS dospěl k závěru, že tento postup byl veden primárně snahou o daňovou optimalizaci a splnil podmínky zneužití práva.

Zatímco vložení akcií jako nepeněžitého příplatku soud neposoudil jako zneužití práva, protože odpovídalo standardním podnikatelským praktikám, vyplacení nerozděleného zisku do rodinných holdingů už bylo z pohledu NSS problematičtější. Daňový subjekt sice využil osvobození příjmů z podílů na zisku mezi mateřskou a dceřinou společností, což bylo v souladu se zákonem, avšak klíčovou otázkou se stalo vrácení příplatku mimo základní kapitál. Největší problém NSS spatřoval právě v tomto kroku, neboť vyplacené prostředky fyzické osobě nebyly zatíženy 15% srážkovou daní. Ačkoli byla transakce formálně legální, soud ji vyhodnotil jako zneužití práva.

NSS konstatoval, že převládajícím účelem transakce nebyly ekonomické důvody, ale snaha o daňovou optimalizaci. Argumentace daňového subjektu, že šlo o mezigenerační přesun kapitálu a eliminaci podnikatelských rizik, nebyla soudem přijata jako dostatečně průkazná. Tento rozsudek ukazuje, že daňové orgány i soudy budou při hodnocení restrukturalizací zkoumat nejen jejich formální soulad se zákonem, ale také ekonomickou podstatu transakcí. Případ zdůrazňuje důležitost proaktivního dokazování ekonomického opodstatnění při soudních sporech a vyvolává otázky, zda by rozhodnutí dopadlo jinak, pokud by k vrácení příplatku došlo po delší době, nebo zda by bylo příznivější pro daňový subjekt, kdyby byl aktivnější při dokazování.

Rozhodnutí NSS ve věci DIMEJ Group a.s. se tak stává důležitým precedentem, který ukazuje přísnější přístup k daňovým optimalizacím v holdingových strukturách. Zároveň je to apel pro podnikatele, aby se soustředili nejen na právní soulad svých transakcí, ale také na jejich ekonomickou podstatu a dlouhodobou udržitelnost.

K tomu je bezesporu důležitá spolupráce i s dobrým daňovým poradcem. Věříme, že využijete v případě potřeby, právě naše daňové poradenství.

 

Martin Zeman
manažer daňového odělení
martin.zeman@nsgmorison.cz

tel. + 420 224 800 930
tel. + 420 703 404 346

Zaměstnanecké a opční plány
Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP. Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).
Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Nové pravidlo pro zaměstnanecké benefity: konec tzv. salary swapů

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k novele § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, která nově výslovně stanoví, jaké zaměstnanecké benefity lze osvobodit od daně.

Nový přestupek – nehlášená práce

Od 1. října 2025 nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která přináší změny v ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů při nástupu cizinců do práce a nově zavádí pojem nehlášená práce.

Podnikatelé, zkontrolujte si přijaté faktury

Od začátku roku 2025 platí pro podnikatele nová povinnost týkající se DPH. Pokud firma nezaplatí přijatou fakturu do šesti měsíců od její splatnosti, musí vrátit odpočet DPH, který si původně uplatnila. Jinými slovy – jestli od ledna dlužíte, v srpnu vracíte DPH.

Má vaše firma pobočku nebo výdaje v jiných státech EU?

Blíží se termín pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v členských státech EU za rok 2024.
Žádost je nutné podat nejpozději do 30. září 2025. Po uplynutí tohoto data nárok na vrácení definitivně zaniká.

Jednotné měsíční hlášení — co čeká zaměstnavatele?

Od ledna 2026 nahradí JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů) dosavadní desítky formulářů (až 25) odesílaných na různé instituce (ČSSZ, úřad práce, finanční správa, statistický úřad) jedním sdruženým hlášením měsíčně.

Rozkaz k vyklizení jako efektivní nástroj pro pronajímatele

Co dělat jako pronajímatel v případě, že nájemce odmítá opustit Váš byt či dům? Jediná možnost, která pronajímateli současně zbývá je obrátit se na soud a žádat vyklizení.

Nové podmínky pro televizní a rozhlasové poplatky

Domácnosti nově hradí televizní poplatek ve výši 150 Kč a rozhlasový poplatek ve výši 55 Kč měsíčně. Výše poplatků je jednotná bez ohledu na počet přijímačů v domácnosti.