PRÁVO

 

Některé praktické aspekty mzdy určené mzdovým výměrem

Dne 23. 3. 2022 jsme pro klienty uspořádali v prostorách naší kanceláře právní snídani, jejímž tématem byly praktické pracovněprávní otázky z pohledu zaměstnavatele. Při právní snídani jsme se mimo jiné zaměřili na některé právní aspekty mzdy určené mzdovým výměrem, které jsme se s ohledem na jejich praktické využití rozhodli přiblížit i tímto způsobem.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, upravuje v § 113 a následujících mzdu sjednanou v pracovní smlouvě, dále mzdu stanovenou vnitřním předpisem (jednostranným opatřením zaměstnavatele) a rovněž mzdu určenou pomocí mzdového výměru. Zároveň platí, že mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, ale jen u tzv. mzdy sjednané platí, že její výše může být měněna pouze dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ve formě nové pracovní smlouvy nebo dodatku k původní pracovní smlouvě.

Při právní snídani jsme uvedli výhody určení mzdy zaměstnanci v pracovní smlouvě s odkazem na mzdový výměr. Toto řešení je v praxi časté zejména s ohledem na možnost jednostranné změny mzdového výměru zaměstnavatelem, a to potenciálně až na hranici minimální mzdy. Je v tomto ohledu důležité, aby s novým mzdovým výměrem byl zaměstnanec řádně seznámen, a to nejpozději v den, kdy má změna mzdy nabýt účinnosti. Mzdový výměr tak musí být doručen zaměstnanci do vlastních rukou v souladu § 334 zákoníku práce. Zároveň je vhodné vyvarovat se ustanovení v pracovní smlouvě, že „mzdový výměr je nedílnou součástí pracovní smlouvy“. Takové ujednání by znamenalo, že ke změně mzdového výměru by bylo třeba souhlasu zaměstnance.

Podle § 114 odst. 3 zákoníku práce nemá zaměstnanec nárok na náhradní volno ani příplatek za odpracovanou práci přesčas, pokud si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednají mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu tak lze sjednat i s přihlédnutím k práci přesčas jen v případě mzdy sjednané, která bude uvedena přímo v pracovní smlouvě, a kterou tedy nelze měnit jednostranně zaměstnavatelem. V případě, že smlouva odkazuje na mzdový výměr, jde o tzv. mzdu určenou. V takové smlouvě by tedy ujednání o tom, že je mzda sjednána již s přihlédnutím k práci přesčas, bylo neplatné, a zaměstnanci by za práci přesčas náležela mzda se zákonným příplatkem nebo náhradní pracovní volno.

V případě jakýchkoliv dotazů v oblasti pracovně-právních záležitostí se na nás neváhejte obrátit.

JAN MLČÁK

partner advokátní kanceláře
jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

Dosavadní praxe, kdy výše mzdy bývá interním tajemstvím, končí

Směrnice o transparentním odměňování (Pay Transparency Directive) není jen o rovnosti pohlaví, ale stane se povinností, která se dotkne i středních firem v Česku.
Cíl je jasný: odstranit nerovnosti v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty.

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Nové pravidlo pro zaměstnanecké benefity: konec tzv. salary swapů

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k novele § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, která nově výslovně stanoví, jaké zaměstnanecké benefity lze osvobodit od daně.

Nový přestupek – nehlášená práce

Od 1. října 2025 nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která přináší změny v ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů při nástupu cizinců do práce a nově zavádí pojem nehlášená práce.

Podnikatelé, zkontrolujte si přijaté faktury

Od začátku roku 2025 platí pro podnikatele nová povinnost týkající se DPH. Pokud firma nezaplatí přijatou fakturu do šesti měsíců od její splatnosti, musí vrátit odpočet DPH, který si původně uplatnila. Jinými slovy – jestli od ledna dlužíte, v srpnu vracíte DPH.

Má vaše firma pobočku nebo výdaje v jiných státech EU?

Blíží se termín pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v členských státech EU za rok 2024.
Žádost je nutné podat nejpozději do 30. září 2025. Po uplynutí tohoto data nárok na vrácení definitivně zaniká.

Jednotné měsíční hlášení — co čeká zaměstnavatele?

Od ledna 2026 nahradí JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů) dosavadní desítky formulářů (až 25) odesílaných na různé instituce (ČSSZ, úřad práce, finanční správa, statistický úřad) jedním sdruženým hlášením měsíčně.

Rozkaz k vyklizení jako efektivní nástroj pro pronajímatele

Co dělat jako pronajímatel v případě, že nájemce odmítá opustit Váš byt či dům? Jediná možnost, která pronajímateli současně zbývá je obrátit se na soud a žádat vyklizení.