Novela zákoníku práce, která se významně dotkne práce na dálku, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy DPP a DPČ), informační povinnosti zaměstnavatele a dalších skutečností, podepsal 17. září 2023 prezident Petr Pavel. Většina nové úpravy má nabýt účinnosti již od počátku října roku 2023, ustanovení o dovolené pracovníků s DPP či DPČ však nabydou účinnosti až k 1. 1. 2024.

Práce na dálku („home office“) a její náklady

V reakci na stále se rozšiřující práci na home office dochází k úpravě práce na dálku, kterou bude možné vykonávat na základě písemné dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Jestliže o tuto formu výkonu práce požádá zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně a zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o osobu závislou na pomoc jiné fyzické osoby a zaměstnavatel takové žádosti nevyhoví, je povinen toto rozhodnutí písemně odůvodnit. Stejně tak bude písemné odůvodnění od zaměstnavatele třeba, pokud bude zaměstnanci v této skupině odmítnuta žádost o kratší úvazek nebo o uspořádání pracovní doby.

Zákoník práce preferuje dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na náhradě nákladů, které vzniknou zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce na dálku. Pokud ale k dohodě nedojde, zaměstnavatel musí náhrady zaměstnanci hradit v minimální zákonné výši, podle současné vyhlášky ministerstva náhrada činí 4,60 Kč za hodinu práce z domova.  Nové znění zákoníku práce dále bude umožňovat dohodu stran, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší.

Informační povinnost

Zaměstnavatel bude mít nově vůči zaměstnanci rozšířenou informační povinnost o určitých skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru, a to do 7 dnů ode dne jeho vzniku. Informace lze i nadále zaměstnanci předat již při samotném sjednávání pracovního poměru, např. při podpisu pracovní smlouvy.

V případě změn v obsahu pracovního poměru je třeba podat informaci zaměstnanci nejpozději v den účinnosti těchto změn. Nově se údaje rozrostou např. o dobu trvání a podmínky zkušební doby, údaje o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru nebo o údaj o odborném rozvoji zaměstnance, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje.

Elektronické doručování dokumentů

Současná úprava zákoníku práce fakticky rozděluje písemnosti na důležité a méně důležité, přičemž důležité dokumenty není možné doručovat elektronicky (e-mailem). Novela zákoníku práce pak zužuje seznam důležitých písemností, které je nutné podle současné právní úpravy doručovat do vlastních rukou, díky čemuž bude možné zejména některá právní jednání a dokumenty, u nichž dochází ke vzniku, změně či zániku pracovněprávního poměru činit také elektronicky, tedy bez přísného požadavku na formu jejich doručení. V případě využití elektronického doručování dokumentů bude však třeba předchozího písemného souhlasu zaměstnance a uvedení (e-mailové) adresy pro tento způsob doručování.

Pro zjednodušení doručování novela také zakotvuje institut fikce doručení, která nastává po 15 dnech od doručení dokumentů prostřednictvím elektronické komunikace (e-mailu). Nově tedy nebude třeba potvrzení zaměstnance či zaměstnavatele o doručení písemnosti a pokud strana, které je doručováno, přijetí nepotvrdí, pak se po uplynutí 15 dnů dokument považuje za doručený.

Nově také nebude třeba, aby písemnost doručovaná zaměstnancem zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací či na elektronickou adresu byla opatřena uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance, což v praxi tuto formu doručování značně omezovalo. Naopak povinnost zaměstnavatele mít elektronický podpis stále trvá.