Rozhodnutí Nejvyššího soudu o (ne)platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru kvůli alkoholu na pracovišti

 

Z letošního roku stojí určitě za zmínku rozsudek ze dne 23. července 2024, sp. zn. 21 Cdo 1562/2023, ve kterém se Nejvyšší soud zabýval případem dvou pedagogů střední školy, se kterými zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr kvůli údajnému požití alkoholu na pracovišti a odmítnutí dechové zkoušky. Rozhodnutí soudu však dopadlo pro zaměstnavatele nepříznivě: soud rozhodl, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné.

 Skutkové okolnosti případu

Dva pedagogové střední školy obdrželi od zaměstnavatele okamžité zrušení pracovního poměru poté, co bez omluvy vynechali výuku, čímž nechali žáky bez dozoru. Ředitel školy, doprovázený sedmi svědky, oba zaměstnance nalezl v uzamčeném kabinetu, kde byly poházené lahve od alkoholu – některé byly prázdné, jiné částečně vypité. Odmítli dechovou zkoušku na alkohol, ke které byli vyzváni a následně bez vysvětlení opustili školní budovu. Poté navštívili lékaře a zpětně si nechali vystavit potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti na daný den. Následně tvrdili, že vzhledem k pracovní neschopnosti neměli povinnost vyučovat. Jeden z učitelů přiznal, že konzumoval alkohol, a uvedl, že je připraven akceptovat výpověď.

 Výpovědi svědků

Svědci vypověděli, že oba pedagogové vykazovali zjevné známky požití alkoholu – z jejich dechu byl cítit alkohol, hovořili nesrozumitelně, pohybovali se nekoordinovaně a jejich chování bylo nápadně hlučné. Jeden ze svědků navíc uvedl, že jednoho z učitelů opakovaně vídal v podnapilém stavu a vzhledem k osobní zkušenosti v rodině dokáže spolehlivě rozpoznat, když je někdo pod vlivem alkoholu.

 Průběh řízení a závěry Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud se v tomto případě ztotožnil se závěry nižších soudů, že jednání zaměstnanců nedosahovalo potřebné intenzity pro okamžité zrušení pracovního poměru. Soud konstatoval, že konzumace alkoholu na pracovišti nebyla dostatečně prokázána – svědecké výpovědi byly označeny za příliš obecné a subjektivní, což neumožňovalo jednoznačné potvrzení požití alkoholu. Prázdné lahve nalezené v kabinetu soud nepovažoval za dostatečný důkaz a ani přiznání jednoho z pedagogů ke konzumaci alkoholu (byť v malé míře) nepřesvědčilo soud o založení důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru, protože podle soudu sice došlo k porušení povinnosti, nikoliv však hrubým způsobem.

Soud rovněž uvedl, že samotné odmítnutí dechové zkoušky nelze automaticky považovat za důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru. Zároveň upozornil, že potvrzená pracovní neschopnost zaměstnanců poskytla legitimní důvod jejich nepřítomnosti v práci.

Argument zaměstnavatele, že pedagogové svým jednáním narušili mravní vzor a poškodili pověst školy, soud odmítl soud s tím, že incident proběhl „v soukromí“ kabinetu, bez přítomnosti žáků či veřejnosti. Podle názoru soudu tak nedošlo ani k přímému ohrožení mravního vývoje žáků, ani k poškození reputace školy.

 Klíčové poznatky z rozhodnutí

 Rozsudek Nejvyššího soudu přináší několik zásadních bodů:

  1. Odmítnutí dechové zkoušky – Samotné odmítnutí podrobit se dechové zkoušce nelze automaticky považovat za hrubé porušení pracovní kázně, které by opravňovalo k okamžitému zrušení pracovního poměru.
  1. Dokazování konzumace alkoholu – Konzumaci alkoholu a míru ovlivnění alkoholem je třeba dokazovat svědecky, neboť prázdné lahve či subjektivní svědecké výpovědi nejsou dostatečné.
  1. Individuální posuzování případu – Každý případ je nutné posuzovat individuálně a s ohledem na konkrétní okolnosti, přičemž skutečnost, že se jedná o pedagogy střední školy, není rozhodující.
  1. Stanovisko k domnělé absence na pracovišti – Následné zpětné obstarání lékařského potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti soud obstálo u soudu jako omluvená absence.

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner, NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

Návrh na snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění pro OSVČ je ve Sněmovně
Vláda navrhuje zastavit plánované zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ. Podle návrhu má i v roce 2026 zůstat minimální základ na úrovni 35 % průměrné mzdy, nikoli 40 %, jak stanoví současná legislativa.
Priority nové vlády v oblasti daní

Vláda v rámci svého programového prohlášení představila plán zachovat stabilní daňové prostředí a nezvyšovat daňové sazby. Chce se soustředit na efektivnější výběr daní, omezení šedé ekonomiky a úspory ve státní správě. Současně odmítá přijetí eura a plánuje ústavně zakotvit českou korunu i právo používat hotovost.

Týká se i Vás nový zákon o kybernetické bezpečnosti? 

Na začátku listopadu nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zohlednil nové požadavky vyplývající z evropské směrnice NIS 2. Zatímco dosavadní úprava se vztahovala pouze na úzký počet subjektů, nový zákon podstatně rozšířil okruh adresátů poskytujících tzv. regulovanou službu („služba jež je významná pro zabezpečení důležitých společenských nebo ekonomických činností nebo pro bezpečnost v České republice“) a odhadem se v České republice dotkne cca 6.000 subjektů.

Změna v evidenci skutečných majitelů: znepřístupnění evidence skutečných majitelů veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že od 17. prosince 2025 široké veřejnosti znepřístupní Evidenci skutečných majitelů (dále jen „ESM“). Dosavadní režim, v němž si mohl kdokoli volně online vyhledat údaje o skutečných majitelích českých společností nebo svěřenských fondů, byl podle soudů v rozporu se základními právy skutečných majitelů.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů: Co nás čeká v první fázi změn od roku 2026

Již dříve jsme vás upozorňovali na připravované změny v oblasti hlášení a odvodů zaměstnavatelů. Nové hlášení –  Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) přináší od roku 2026 zásadní sjednocení dosavadních povinností vůči finanční správě a ČSSZ.
Tento přehled shrnuje, co nového první fáze přinese a jak se na ni připravit.

NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ (ZoÚ) – nové limity pro kategorizaci firem

Novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. (obecná účinnost od 1.1.2026, až na výjimky, které nabyly účinnosti dne 3.9.2025) od 1. ledna 2026 zásadně mění daňové i účetní povinnosti firem. Novely přinášejí nové limity pro kategorizaci účetních jednotek, odklad ESG reportingu o dva roky, a zároveň omezují povinnost auditu jen na větší podniky.

Dosavadní praxe, kdy výše mzdy bývá interním tajemstvím, končí

Směrnice o transparentním odměňování (Pay Transparency Directive) není jen o rovnosti pohlaví, ale stane se povinností, která se dotkne i středních firem v Česku.
Cíl je jasný: odstranit nerovnosti v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty.

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).