PRÁVO

Rozsah informační povinnosti člena voleného orgánu v souvislosti s pravidly ohledně střetu zájmů

Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) upravuje podmínky, které musí být splněny členem voleného orgánu obchodní korporace, pokud hodlá s touto korporací uzavřít smlouvu.

Účelem ustanovení upravujících pravidla ohledně střetu zájmů je ochrana zájmů obchodní korporace. Člen voleného orgánu musí vždy upřednostnit zájmy samotné obchodní korporace před svými zájmy.

Z tohoto důvodu má povinnost informovat orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán, má-li v úmyslu uzavřít s touto korporací smlouvu.

Dle judikatury mohou být dotčeny zájmy obchodní korporace jakoukoliv smlouvou zřizující závazek mezi stranami.

 Kromě samotného informování příslušného orgánu má člen voleného orgánu povinnost uvést podmínky, za kterých má být smlouva uzavřena.

Shledá-li příslušný orgán, že daná smlouva může poškodit zájmy obchodní korporace, může uzavření takové smlouvy zakázat.

 Aby mohl příslušný orgán obchodní korporace náležitě zvážit, zda uzavření smlouvy zakáže či nikoli, musí získat dostatek informací ohledně podmínek, za nichž má být smlouva uzavřena.

Povinnost člen voleného orgánu splní zpravidla předložením celého znění návrhu smlouvy nebo sdělením celého jejího obsahu. Povinnost však může být splněna rovněž poskytnutím pouze části návrhu smlouvy anebo informováním pouze o části obsahu zamýšlené transakce. Je na příslušném orgánu, aby zvážil, zda mu k posouzení vhodnosti takové smlouvy postačují neúplné informace.

 

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 7. 12. 2022, sp. zn.: 27 Cdo 2699/2021 dovodil, že: „Možností splnit informační povinnost tím, že člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo že příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, není dotčeno právo členů nejvyššího orgánu obchodní korporace žádat, aby předkládající člen voleného orgánu předložil plné znění návrhu smlouvy anebo aby valnou hromadu informoval o celém obsahu zamýšlené transakce.“

 

Příslušný orgán tak může požadovat doplnění informací k předmětné smlouvě a uzavření takové smlouvy může zakázat do doby, než mu budou poskytnuty požadované informace. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu může rovněž příslušný orgán uzavření smlouvy podmínit tím, že smlouva smí či nesmí obsahovat určitá ujednání. Informační povinnost člena voleného orgánu není splněna, pokud příslušnému orgánu nejsou sděleny smluvní podmínky, které tento orgán nemohl na základě obdržených informací ve smlouvě, kterou člen voleného orgánu s obchodní korporací (skutečně) uzavřel, očekávat.

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

Má vaše firma pobočku nebo výdaje v jiných státech EU?

Blíží se termín pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v členských státech EU za rok 2024.
Žádost je nutné podat nejpozději do 30. září 2025. Po uplynutí tohoto data nárok na vrácení definitivně zaniká.

Jednotné měsíční hlášení — co čeká zaměstnavatele?

Od ledna 2026 nahradí JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů) dosavadní desítky formulářů (až 25) odesílaných na různé instituce (ČSSZ, úřad práce, finanční správa, statistický úřad) jedním sdruženým hlášením měsíčně.

Rozkaz k vyklizení jako efektivní nástroj pro pronajímatele

Co dělat jako pronajímatel v případě, že nájemce odmítá opustit Váš byt či dům? Jediná možnost, která pronajímateli současně zbývá je obrátit se na soud a žádat vyklizení.

Nové podmínky pro televizní a rozhlasové poplatky

Domácnosti nově hradí televizní poplatek ve výši 150 Kč a rozhlasový poplatek ve výši 55 Kč měsíčně. Výše poplatků je jednotná bez ohledu na počet přijímačů v domácnosti.

Čas na platbu daně z nemovitých věcí

Finanční správa začala rozesílat poplatníkům informace o výši daně z nemovitých věcí pro rok 2025. Přes milion lidí, kteří mají datovou schránku, obdrží tyto údaje právě jejím prostřednictvím.

Odklad okamžiku zdanění příjmu zaměstnance z titulu zaměstnaneckých akciových a opčních plánů
Odklad okamžiku zdanění příjmu zaměstnance z titulu zaměstnaneckých akciových a opčních plánů : co se mění v roce 2024 a 2025?  O připravovaných změnách v daňovém režimu zaměstnaneckých akcií, podílů a opcí jsme již avizovali v únorovém newsletteru. Od roku 2024...
Co se mění v zákoníku práce od 1. června 2025
Co se mění v zákoníku práce od 1. června 2025   Od 1. června 2025 vstupuje v účinnost zásadní novela zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Novela posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, současně však zachovává...
ESG pod tlakem OMNIBUSU – Co čeká i menší firmy, i když nemají zákonnou povinnost?

V roce 2025 vstoupila v platnost zásadní novela zákona o DPH, která upravuje podmínky registrace k dani z přidané hodnoty.

Novela DPH: Klíčové změny v registraci a aktuální daňové novinky

V roce 2025 vstoupila v platnost zásadní novela zákona o DPH, která upravuje podmínky registrace k dani z přidané hodnoty.

Zneužití práva v holdingových strukturách: Klíčové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Problematika zneužití práva v daňových a podnikatelských strukturách se v posledních letech dostává do popředí soudního rozhodování.