PRÁVO

Rozsah informační povinnosti člena voleného orgánu v souvislosti s pravidly ohledně střetu zájmů

Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) upravuje podmínky, které musí být splněny členem voleného orgánu obchodní korporace, pokud hodlá s touto korporací uzavřít smlouvu.

Účelem ustanovení upravujících pravidla ohledně střetu zájmů je ochrana zájmů obchodní korporace. Člen voleného orgánu musí vždy upřednostnit zájmy samotné obchodní korporace před svými zájmy.

Z tohoto důvodu má povinnost informovat orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán, má-li v úmyslu uzavřít s touto korporací smlouvu.

Dle judikatury mohou být dotčeny zájmy obchodní korporace jakoukoliv smlouvou zřizující závazek mezi stranami.

 Kromě samotného informování příslušného orgánu má člen voleného orgánu povinnost uvést podmínky, za kterých má být smlouva uzavřena.

Shledá-li příslušný orgán, že daná smlouva může poškodit zájmy obchodní korporace, může uzavření takové smlouvy zakázat.

 Aby mohl příslušný orgán obchodní korporace náležitě zvážit, zda uzavření smlouvy zakáže či nikoli, musí získat dostatek informací ohledně podmínek, za nichž má být smlouva uzavřena.

Povinnost člen voleného orgánu splní zpravidla předložením celého znění návrhu smlouvy nebo sdělením celého jejího obsahu. Povinnost však může být splněna rovněž poskytnutím pouze části návrhu smlouvy anebo informováním pouze o části obsahu zamýšlené transakce. Je na příslušném orgánu, aby zvážil, zda mu k posouzení vhodnosti takové smlouvy postačují neúplné informace.

 

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 7. 12. 2022, sp. zn.: 27 Cdo 2699/2021 dovodil, že: „Možností splnit informační povinnost tím, že člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo že příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, není dotčeno právo členů nejvyššího orgánu obchodní korporace žádat, aby předkládající člen voleného orgánu předložil plné znění návrhu smlouvy anebo aby valnou hromadu informoval o celém obsahu zamýšlené transakce.“

 

Příslušný orgán tak může požadovat doplnění informací k předmětné smlouvě a uzavření takové smlouvy může zakázat do doby, než mu budou poskytnuty požadované informace. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu může rovněž příslušný orgán uzavření smlouvy podmínit tím, že smlouva smí či nesmí obsahovat určitá ujednání. Informační povinnost člena voleného orgánu není splněna, pokud příslušnému orgánu nejsou sděleny smluvní podmínky, které tento orgán nemohl na základě obdržených informací ve smlouvě, kterou člen voleného orgánu s obchodní korporací (skutečně) uzavřel, očekávat.

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Nové pravidlo pro zaměstnanecké benefity: konec tzv. salary swapů

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k novele § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, která nově výslovně stanoví, jaké zaměstnanecké benefity lze osvobodit od daně.

Nový přestupek – nehlášená práce

Od 1. října 2025 nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která přináší změny v ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů při nástupu cizinců do práce a nově zavádí pojem nehlášená práce.

Podnikatelé, zkontrolujte si přijaté faktury

Od začátku roku 2025 platí pro podnikatele nová povinnost týkající se DPH. Pokud firma nezaplatí přijatou fakturu do šesti měsíců od její splatnosti, musí vrátit odpočet DPH, který si původně uplatnila. Jinými slovy – jestli od ledna dlužíte, v srpnu vracíte DPH.

Má vaše firma pobočku nebo výdaje v jiných státech EU?

Blíží se termín pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v členských státech EU za rok 2024.
Žádost je nutné podat nejpozději do 30. září 2025. Po uplynutí tohoto data nárok na vrácení definitivně zaniká.

Jednotné měsíční hlášení — co čeká zaměstnavatele?

Od ledna 2026 nahradí JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů) dosavadní desítky formulářů (až 25) odesílaných na různé instituce (ČSSZ, úřad práce, finanční správa, statistický úřad) jedním sdruženým hlášením měsíčně.

Rozkaz k vyklizení jako efektivní nástroj pro pronajímatele

Co dělat jako pronajímatel v případě, že nájemce odmítá opustit Váš byt či dům? Jediná možnost, která pronajímateli současně zbývá je obrátit se na soud a žádat vyklizení.

Nové podmínky pro televizní a rozhlasové poplatky

Domácnosti nově hradí televizní poplatek ve výši 150 Kč a rozhlasový poplatek ve výši 55 Kč měsíčně. Výše poplatků je jednotná bez ohledu na počet přijímačů v domácnosti.