Zákon o hromadném občanském řízení soudním

 

 

Dne 1. července 2024 nabyl účinnosti zákon o hromadném občanském řízení soudním (dále jen „ZHOŘS“), který přináší spotřebitelům možnost uplatnit své nároky proti podnikatelům prostřednictvím tzv. hromadných žalob. Spotřebitelé tak budou moci, za stanovených podmínek, skupinově uplatnit svůj nárok proti témuž podnikateli i v rámci jedné žaloby. Tato možnost se vztahuje i na menší podnikatele, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nepřesáhne 50 miliónu korun.

 

ZHOŘS obsahuje jistá specifika v porovnání s občanským soudním řádem jakožto subsidiárně uplatnitelným právním předpisem. Občanský soudní řád se tedy použije „podpůrně“, nebude-li daná problematika řešena přímo v ZHOŘS.

 

Strany sporu

Žalobcem v těchto sporech mohou být pouze oprávněné osoby, které splňují podmínky dle zákona o ochraně spotřebitele a jejichž seznam je veden Evropskou komisí (evropský seznam oprávněných osob) nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu (český seznam oprávněných osob) na jejich internetových stránkách.

 

Oprávněná osoba zapsaná do českého seznamu musí dle § 25a zákona o ochraně spotřebitele splňovat řadu podmínek, např. založení v souladu s právními předpisy ČR, aktivně působení v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů, nesmí být založena za účelem vytváření zisku a nebylo proti ní vydáno rozhodnutí o úpadku.

 

Takový žalobce pak zastupuje poškozené spotřebitele či menší podnikatele, kteří se u něho do řízení přihlašují, prostřednictvím přihlášky dostupné na stránkách Ministerstva spravedlnosti, a získávají postavení zúčastněného člena skupiny. Žalobce musí být zastoupen advokátem a prostřednictvím něho podává za členy skupiny hromadnou žalobu, u níž následně soud posuzuje přípustnost. Žalovaným je podnikatel, proti němuž je nárok uplatňován.

 

Podmínky přípustnosti hromadné žaloby

Místně i věcně příslušným soudem v prvním stupni je pro hromadná řízení Městský soud v Praze. Tento soud přezkoumává podmínky přípustnosti žaloby, přičemž jednou z nich je dle § 15 ZHOŘS minimální počet členů skupiny. Pokud jejich počet klesne pod deset, soud řízení nezahájí, případně ho zastaví.

 

Rejstřík hromadných řízení

V případě, že soud nespatřuje žádný důvod pro nepřípustnost žaloby, zahájí hromadné řízení ve věci samé, a to uveřejněním pravomocného usnesení o její přípustnosti v rejstříku hromadných řízení. Jedná se o informační systém veřejné správy, spravovaný Ministerstvem spravedlnosti, v němž jsou informace uvedené v § 87 ZHOŘS dálkově dostupné.

 

Přihlašování do řízení

Ode dne uveřejnění usnesení v rejstříku běží lhůta pro přihlašování do hromadného řízení v rozmezí 2-4 měsíců. Zapojení se do řízení je bezplatné a spotřebitelé se tak nemusí bát finančního břemene v případě neúspěchu. Žalobce si však může v případě úspěchu nárokovat odměnu až ve výši 16 % z přisouzeného plnění, nejvýše ale 2,5 milionů korun.

 

Odvolání a výkon rozhodnutí

Proti rozhodnutí soudu je možné se odvolat. Žalobce umožní zúčastněným členům se v 15denní lhůtě ode dne uveřejnění rozsudku v rejstříku hromadných řízení k němu vyjádřit a následně po skončení této lhůty běží 15denní odvolací lhůta. Výkon rozhodnutí se řídí postupem upraveným v občanském soudním řádu a v exekučním řádu.

 

 

Na závěr

ZHOŘS má přinést mnoho výhod nejen pro spotřebitele, ale i pro menší podnikatele. Díky možnosti uplatnění nároku ve skupině motivuje tyto osoby, aby se nebály vstoupit do spotřebitelského sporu, jelikož jsou zde posíleny jejich šance na úspěch. Zároveň má působit preventivně vůči podnikatelům tak, aby jednali se spotřebiteli zodpovědně a vyhnuli se případnému zahájení sporu. Zúčastnění členové skupiny nemusí mít starosti s tím, že by v případě neúspěchu hradili vysoké náklady řízení.

 

Pro soudy má tato nová úprava znamenat administrativní odlehčení, kdy by jednotlivé soudy musely jinak řešit každý případ individuálně. V praxi tedy budeme sledovat, zda tomu tak skutečně bude a zda kýžený výsledek nová právní úprava přinese.

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner, NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

Návrh na snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění pro OSVČ je ve Sněmovně
Vláda navrhuje zastavit plánované zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ. Podle návrhu má i v roce 2026 zůstat minimální základ na úrovni 35 % průměrné mzdy, nikoli 40 %, jak stanoví současná legislativa.
Priority nové vlády v oblasti daní

Vláda v rámci svého programového prohlášení představila plán zachovat stabilní daňové prostředí a nezvyšovat daňové sazby. Chce se soustředit na efektivnější výběr daní, omezení šedé ekonomiky a úspory ve státní správě. Současně odmítá přijetí eura a plánuje ústavně zakotvit českou korunu i právo používat hotovost.

Týká se i Vás nový zákon o kybernetické bezpečnosti? 

Na začátku listopadu nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zohlednil nové požadavky vyplývající z evropské směrnice NIS 2. Zatímco dosavadní úprava se vztahovala pouze na úzký počet subjektů, nový zákon podstatně rozšířil okruh adresátů poskytujících tzv. regulovanou službu („služba jež je významná pro zabezpečení důležitých společenských nebo ekonomických činností nebo pro bezpečnost v České republice“) a odhadem se v České republice dotkne cca 6.000 subjektů.

Změna v evidenci skutečných majitelů: znepřístupnění evidence skutečných majitelů veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že od 17. prosince 2025 široké veřejnosti znepřístupní Evidenci skutečných majitelů (dále jen „ESM“). Dosavadní režim, v němž si mohl kdokoli volně online vyhledat údaje o skutečných majitelích českých společností nebo svěřenských fondů, byl podle soudů v rozporu se základními právy skutečných majitelů.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů: Co nás čeká v první fázi změn od roku 2026

Již dříve jsme vás upozorňovali na připravované změny v oblasti hlášení a odvodů zaměstnavatelů. Nové hlášení –  Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) přináší od roku 2026 zásadní sjednocení dosavadních povinností vůči finanční správě a ČSSZ.
Tento přehled shrnuje, co nového první fáze přinese a jak se na ni připravit.

NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ (ZoÚ) – nové limity pro kategorizaci firem

Novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. (obecná účinnost od 1.1.2026, až na výjimky, které nabyly účinnosti dne 3.9.2025) od 1. ledna 2026 zásadně mění daňové i účetní povinnosti firem. Novely přinášejí nové limity pro kategorizaci účetních jednotek, odklad ESG reportingu o dva roky, a zároveň omezují povinnost auditu jen na větší podniky.

Dosavadní praxe, kdy výše mzdy bývá interním tajemstvím, končí

Směrnice o transparentním odměňování (Pay Transparency Directive) není jen o rovnosti pohlaví, ale stane se povinností, která se dotkne i středních firem v Česku.
Cíl je jasný: odstranit nerovnosti v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty.

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).