PŘIZNÁNÍ DANĚ Z NEMOVITOSTI, ZAMĚSTNANECKÉ A DALŠÍ ZMĚNY OD 1.1.2025

 

 

Přiznání daně z nemovitostí

Nevíte, zda se povinnost podat přiznání k dani z nemovitosti týká právě vás? Odpovězte si na tyto otázky:

Koupili nebo prodali jste v minulém roce nemovitost?
Prováděli jste změny na svém domě, například přístavbu, demolici nebo jinou úpravu?
Získali jste nemovitost dědictvím nebo darem? Nebo jste sami nemovitost darovali?
Pokud jste na některou z otázek odpověděli ANO, pravděpodobně máte povinnost přiznání podat.

Nechcete riskovat komplikace s finančním úřadem? Rádi vám s tím pomůžeme! Neváhejte nás kontaktovat a zajistěte si vše včas. Připomínáme, že termín podání přiznání je do 31. 1. 2024.

Dohoda o provedené práci 

Z původního návrhu zákona, jenž počítal se zavedením tzv. režimu oznámené dohody, nakonec sešlo. Nadále však zaměstnavatelé musejí u České správy sociálního zabezpečení evidovat veškeré dohody o provedení práce (DPP).

S účinností od 1. ledna 2025 se zaměstnancům pracujícím na základě DPP nestrhává sociální ani zdravotní odvody, pokud za daný kalendářní měsíc u konkrétního zaměstnavatele nepřekročí souhrnně hranici 25 % průměrné mzdy, tedy 11 500 Kč pro rok 2025.

Tato stejná hranice se použije také v případě srážkové daně z příjmů z DPP, pokud jsou splněny další zákonné podmínky. Jestliže si zaměstnanec na DPP za měsíc nevydělá více než uvedený limit, nevznikne mu povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění a výdělek lze řešit formou srážkové daně.

 

Akciové opční plány

Od 1. ledna 2025 bude systém pro zaměstnanecké akcie, tedy možnost odkladu zdanění, fungovat na dobrovolné bázi. Zaměstnavatel se může rozhodnout, zda se podřídí nové právní úpravě, která platí od 1. ledna 2024. Tato úprava umožňuje, aby zaměstnavatel neúčtoval zaměstnanci nepeněžní příjem v měsíci, kdy zaměstnanec akcii nebo podíl získal. Místo toho lze zdanění odložit na pozdější dobu, například na chvíli, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr, nebo na jiné situace uvedené v § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů.

Podmínkou pro využití tohoto odloženého zdanění nepeněžního příjmu ze závislé činnosti je povinnost zaměstnavatele oznámit finančnímu úřadu svůj záměr uplatnit odložený okamžik zdanění. Toto oznámení musí být podáno do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanec akcii nebo podíl získal.

 

Rozšíření nároku na ošetřovné

Novela zákona o nemocenském pojištění umožňuje zaměstnancům, kteří pracují na základě dohod o pracovní činnosti, dohod o provedení práce nebo při zaměstnání malého rozsahu, čerpat ošetřovné.
Klíčovou podmínkou je, aby si dotyčný dobrovolně platil nemocenské pojištění. Ošetřovné mu bude náležet, pokud nemocenské pojištění hradil alespoň tři předchozí kalendářní měsíce bezprostředně před měsícem, kdy vznikla potřeba ošetřování.

 

Změna v odvodech pro pracující starobní důchodce

Starobní důchodci mohou uplatnit osvobození od 6,5% odvodu na důchodové pojištění a z příjmů jim bude strháváno pouze 0,6% nemocenského pojištění. K uznání této slevy musí důchodce předložit zaměstnavateli rozhodnutí ČSSZ o přiznání starobního důchodu a potvrzení o tom, že starobní důchod pobírá v plné výši.

Samostatný limit pro zdravotní parametry

Nově nastavený limit nenahrazuje stávající pravidlo podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, ale bude sledován samostatně vedle stávajícího limitu na volnočasové benefity. V praxi to tedy znamená, že každému zaměstnanci se budou evidovat dva limity:

Samostatný limit pro zdravotní zaměstnanecké benefity, vycházející z průměrné mzdy za zdaňovací období. Pro rok 2025 dosahuje 46 557 Kč.

Dosavadní limit pro osvobození volnočasových benefitů, který se také odvíjí od průměrné mzdy za dané zdaňovací období. V roce 2025 činí 23 279 Kč.

Zaměstnávání v malém rozsahu

Hraniční výše rozhodného příjmu pro zaměstnání malého rozsahu se navyšuje na 4 500 Kč (dříve 4 000 Kč).

Základní minimální mzda

Meziročně se minimální mzda zvyšuje o 1 900 Kč, a dosahuje tak 20 800 Kč za měsíc.

Při plném (40hodinovém) pracovním týdnu to v roce 2025 odpovídá hodinové sazbě 124,40 Kč.

Nejvyšší vyměřovací základ 

Maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2025 to znamená 2 234 736 Kč, což je o 124 320 Kč více než loni.

Z části příjmů nad tuto hranici se již sociální pojištění neplatí.

Úprava progresivního zdanění

Základem pro uplatnění této sazby je 36násobek průměrné mzdy, který pro rok 2025 činí 1 676 052 Kč.

V roce 2025 se 23% progresivní daní budou danit mzdy, které překročí 139 671 Kč měsíčně, což představuje navýšení o
7770 Kč oproti předchozímu roku.

 

Pro jakékoliv dotazy nás neváhejte kontaktovat:

 

Ing. Marek MAULE

partner daňová, účetní divize NSG MORISON

marek.maule@nsgmorison.cz

 

 

Návrh na snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění pro OSVČ je ve Sněmovně

Vláda navrhuje zastavit plánované zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ. Podle návrhu má i v roce 2026 zůstat minimální základ na úrovni 35 % průměrné mzdy, nikoli 40 %, jak stanoví současná legislativa.

Priority nové vlády v oblasti daní

Vláda v rámci svého programového prohlášení představila plán zachovat stabilní daňové prostředí a nezvyšovat daňové sazby. Chce se soustředit na efektivnější výběr daní, omezení šedé ekonomiky a úspory ve státní správě. Současně odmítá přijetí eura a plánuje ústavně zakotvit českou korunu i právo používat hotovost.

Týká se i Vás nový zákon o kybernetické bezpečnosti? 

Na začátku listopadu nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zohlednil nové požadavky vyplývající z evropské směrnice NIS 2. Zatímco dosavadní úprava se vztahovala pouze na úzký počet subjektů, nový zákon podstatně rozšířil okruh adresátů poskytujících tzv. regulovanou službu („služba jež je významná pro zabezpečení důležitých společenských nebo ekonomických činností nebo pro bezpečnost v České republice“) a odhadem se v České republice dotkne cca 6.000 subjektů.

Změna v evidenci skutečných majitelů: znepřístupnění evidence skutečných majitelů veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že od 17. prosince 2025 široké veřejnosti znepřístupní Evidenci skutečných majitelů (dále jen „ESM“). Dosavadní režim, v němž si mohl kdokoli volně online vyhledat údaje o skutečných majitelích českých společností nebo svěřenských fondů, byl podle soudů v rozporu se základními právy skutečných majitelů.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů: Co nás čeká v první fázi změn od roku 2026

Již dříve jsme vás upozorňovali na připravované změny v oblasti hlášení a odvodů zaměstnavatelů. Nové hlášení –  Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) přináší od roku 2026 zásadní sjednocení dosavadních povinností vůči finanční správě a ČSSZ.
Tento přehled shrnuje, co nového první fáze přinese a jak se na ni připravit.

NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ (ZoÚ) – nové limity pro kategorizaci firem

Novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. (obecná účinnost od 1.1.2026, až na výjimky, které nabyly účinnosti dne 3.9.2025) od 1. ledna 2026 zásadně mění daňové i účetní povinnosti firem. Novely přinášejí nové limity pro kategorizaci účetních jednotek, odklad ESG reportingu o dva roky, a zároveň omezují povinnost auditu jen na větší podniky.

Dosavadní praxe, kdy výše mzdy bývá interním tajemstvím, končí

Směrnice o transparentním odměňování (Pay Transparency Directive) není jen o rovnosti pohlaví, ale stane se povinností, která se dotkne i středních firem v Česku.
Cíl je jasný: odstranit nerovnosti v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty.

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).