NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo dlouho očekávaný návrh novely zákoníku práce, která v sobě promítne jednak transpozici dvou směrnic EU (o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU), ale také potřeby praxe, kde se v posledních letech díky pandemii projevily nedostatky aktuální úpravy pracovního práva. Novela obsahuje řadu změn, ze kterých vybíráme ty nejpodstatnější.

 

Home-office

Potřeba regulovat práci z domova se velmi podstatně projevila během pandemie. To, co bylo dříve méně obvyklým benefitem, se velmi rychle stalo běžnou součástí pracovního poměru.

Zaměstnanec bude moci zaměstnavatele požádat o možnost pracovat z domova. Pokud zaměstnavatel tuto žádost odmítne, musí ji řádně odůvodnit. V případě, že práci z domova umožní, musí uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu, která musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem. Těmi jsou například místo výkonu práce, způsob přidělování práce či rozsah práce vykonávané na dálku.

Dále bude zaměstnavatel povinen v souvislosti s výkonem práce na dálku hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce, jako je například spotřeba energií. Doposud byla úhrada těchto nákladů problematická, nyní by měla být stanovena paušální částka ve výši 2,80 Kč za každou započatou hodinu práce. Výši paušální částky bude Ministerstvo práce a sociálních věcí oprávněno měnit vyhláškou.

 

Změny pro „dohodáře“

Významnou změnu zaznamená úprava dohod, tedy dohody o pracovní činnosti (DPČ) a dohody o provedení práce (DPP). Zaměstnavatel bude mít nově povinnost rozvrhovat práci svým zaměstnancům pracujícím na dohodu, a to nejpozději 1 týden před začátkem rozvrhovaného období (nebude-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuta jiná doba).

Velkou změnou bude rovněž právo na dovolenou při splnění zákonem stanovených podmínek, kterými je nepřetržité trvání pracovněprávního poměru po dobu alespoň 4 týdnů a odpracování 40 hodin v příslušném kalendářním roce. Konkrétní délka dovolené se stanoví v souladu se zákoníkem práce podle odpracované týdenní pracovní doby.

Novela zákoníku práce nyní musí projít celým legislativním procesem, takže výsledná verze novely se může od předloženého návrhu lišit. Publikace ve Sbírce zákonů a následná účinnost se zatím předpokládá na první čtvrtletí následujícího roku. S ohledem na povinnost transponovat směrnice EU se dá očekávat, že bude snaha o to přijmout novelu co nejrychleji.

 

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Nové pravidlo pro zaměstnanecké benefity: konec tzv. salary swapů

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k novele § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, která nově výslovně stanoví, jaké zaměstnanecké benefity lze osvobodit od daně.

Nový přestupek – nehlášená práce

Od 1. října 2025 nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která přináší změny v ohlašovací povinnosti zaměstnavatelů při nástupu cizinců do práce a nově zavádí pojem nehlášená práce.

Podnikatelé, zkontrolujte si přijaté faktury

Od začátku roku 2025 platí pro podnikatele nová povinnost týkající se DPH. Pokud firma nezaplatí přijatou fakturu do šesti měsíců od její splatnosti, musí vrátit odpočet DPH, který si původně uplatnila. Jinými slovy – jestli od ledna dlužíte, v srpnu vracíte DPH.

Má vaše firma pobočku nebo výdaje v jiných státech EU?

Blíží se termín pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v členských státech EU za rok 2024.
Žádost je nutné podat nejpozději do 30. září 2025. Po uplynutí tohoto data nárok na vrácení definitivně zaniká.

Jednotné měsíční hlášení — co čeká zaměstnavatele?

Od ledna 2026 nahradí JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů) dosavadní desítky formulářů (až 25) odesílaných na různé instituce (ČSSZ, úřad práce, finanční správa, statistický úřad) jedním sdruženým hlášením měsíčně.

Rozkaz k vyklizení jako efektivní nástroj pro pronajímatele

Co dělat jako pronajímatel v případě, že nájemce odmítá opustit Váš byt či dům? Jediná možnost, která pronajímateli současně zbývá je obrátit se na soud a žádat vyklizení.

Nové podmínky pro televizní a rozhlasové poplatky

Domácnosti nově hradí televizní poplatek ve výši 150 Kč a rozhlasový poplatek ve výši 55 Kč měsíčně. Výše poplatků je jednotná bez ohledu na počet přijímačů v domácnosti.