Dne 15. října 2026 prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany obchodního tajemství. Návrh reaguje na povinnosti České republiky související s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943. Pokud návrh úspěšně projde celým legislativním procesem, lze tyto změny očekávat již od 1. ledna 2027, a proto doporučujeme se s nimi včas seznámit.

Novela ponechává původní definici obchodního tajemství, kterou dále zpřesňuje tak, že porušením obchodního tajemství nebude pouze neoprávněné zpřístupnění nebo využití obchodního tajemství, ale nově i jeho samotné neoprávněné získání. Porušení obchodního tajemství se bude moci dopustit také třetí osoba, která získá, zpřístupní nebo využije informace, pokud nebyla v dobré víře a věděla nebo měla a mohla vědět, že ten, kdo jí informace poskytl, jednal v rozporu se svými povinnostmi a takovým jednáním porušoval obchodní tajemství.

Silnější ochranu obchodního tajemství novela přináší také zavedením nové definice tzv. výrobku porušujícího obchodní tajemství, pod který lze podřadit výrobu, nabídku nebo uvedení na trh výrobku, který profituje z obchodního tajemství, a to za předpokladu, že jednající věděl nebo měl a mohl vědět, že takovým jednáním dochází k neoprávněnému užití obchodního tajemství.

Podle dosavadní právní úpravy může být v určitých případech prokázání porušení obchodního tajemství komplikované z důvodu, že se jedná o jednu ze skutkových podstat nekalé soutěže, u které musí být kumulativně naplněny podmínky stanovené v ustanovení § 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Občanský zákoník“), tzv. generální klauzule nekalé soutěže. Jednou z těchto podmínek je také nezbytnost, aby k takovému porušení došlo v rámci hospodářského styku. V případě, že tedy dojde k porušení obchodního tajemství mimo hospodářský styk, je možnost domoci se právní ochrany značně omezená. To si nová právní úprava klade za cíl vyřešit právě vynětím porušení obchodního tajemství z nekalé soutěže a jeho zařazením do samostatného dílu Občanského zákoníku. Osoba, jejíž právo k obchodnímu tajemství bude porušeno, bude tak mít např. právo na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení nebo v případě vzniku nemajetkové újmy právo na přiměřené zadostiučinění. Za nekalou soutěž pak bude porušení obchodního tajemství považováno nadále pouze v případě, že k němu dojde právě v rámci hospodářského styku.

Novela dále výslovně uvádí, v jakých případech se o porušení obchodního tajemství vůbec jednat nebude. To zahrnuje mimo jiné také situace, kdy jiná osoba dojde samostatně ke stejnému výsledku a takový výsledek vznikne nezávislým objevem nebo vytvořením. Dále se bude jednat například o situace, kdy dojde ke získání, zpřístupnění či využití obchodního tajemství za účelem odhalení protiprávního jednání ve veřejném zájmu.

Plánovaná změna právní úpravy se dotkne také práva procesního. Zde dojde například ke zpřísnění podmínek nahlížení do spisu, který obsahuje obchodní tajemství, kdy osoby, které se v souvislosti se soudním řízením dozví obchodní tajemství, budou povinny zachovávat mlčenlivost i po skončení řízení nebo soudy budou mít možnost vedle vydání předběžných opatření, která zakazují využívat obchodní tajemství, také vydávat předběžná opatření, kterými podmíní údajně neoprávněné využívání obchodního tajemství tím, že bude složena jistota, ze které případně bude vyplacena náhrada škody nebo jiné újmy.

Závěrem lze tedy konstatovat, že i přestože definice obchodního tajemství zůstane stejná i nadále, nově se bude oproti předcházející právní úpravě lišit to, co bude považováno za porušení obchodního tajemství. Bude tak snazší domoci se ochrany proti takovému porušení a s určitým zpřísněním ochrany obchodního tajemství můžeme počítat i v rámci soudního řízení. To vše platí za předpokladu, že novela takto projde legislativním procesem a skutečně nabude účinnosti dne 1. ledna 2027.