Ručení za mzdové nároky subdodavatele ve stavebnictví

Novela zákoníku práce od 1. 1. 2024 přinesla úpravu ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele. Nově začleněný § 324a ukládá dodavatelům (stavebním podnikatelům podle §14d stavebního zákona) povinnost ručit za mzdové nároky zaměstnanců svých subdodavatelů.

Pokud subdodavatel nevyplatí mzdy zaměstnanců, dodavatel je nyní povinen je vyplatit na základě písemné výzvy zaměstnance, a to v rozsahu, v němž se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele až do výše minimální mzdy. Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance.

Zaměstnanci subdodavatele musí uplatnit písemnou výzvu do 3 měsíců od uplynutí splatnosti nevyplacené mzdy. Dodavatel poté musí splnit svůj ručitelský závazek do deseti dnů, jinak mu hrozí pokuta do výše až 2 milióny korun.

Novela také zavádí možnost, jak se zprostit ručení. Dodavatel se ručení vyhne, pokud subdodavatel při zahájení realizace smluvního plnění poskytne potvrzení, že nemá nedoplatky na pojistném a nebyly mu v posledním roce uděleny pokuty za porušení pracovněprávních předpisů.

Tato konstrukce se však pojí se značnými aplikačními problémy, protože okamžik „zahájení realizace smluvního plnění“ se zpravidla bude rozcházet s okamžikem uzavírání smlouvy mezi dodavatelem a jeho subdodavatelem. Subdodavatelská smlouva se tak bude uzavírat bez jistoty, že subdodavatel bude schopen předložit dokumenty, které vyloučí ručení dodavatele.

Navíc dodavatelé ručí za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatelů vzniklé od 01.01.2024. Může tak nastat situace, kdy bude uplatněno ručení dodavatele v rámci smluvního vztahu, s jehož plněním bylo započato v roce 2023.

O možnosti domáhat se náhrady mzdy po ručiteli je zaměstnavatel povinen své zaměstnance informovat, a to před zahájením práce na smluvním plnění.

V případě využívání subdodavatelů na stavební práce tedy doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost výběru subdodavatele a zakomponovat příslušnou povinnost předložení potvrzení do smluvní dokumentace.

 

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.
jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

Návrh na snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění pro OSVČ je ve Sněmovně

Vláda navrhuje zastavit plánované zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ. Podle návrhu má i v roce 2026 zůstat minimální základ na úrovni 35 % průměrné mzdy, nikoli 40 %, jak stanoví současná legislativa.

Priority nové vlády v oblasti daní

Vláda v rámci svého programového prohlášení představila plán zachovat stabilní daňové prostředí a nezvyšovat daňové sazby. Chce se soustředit na efektivnější výběr daní, omezení šedé ekonomiky a úspory ve státní správě. Současně odmítá přijetí eura a plánuje ústavně zakotvit českou korunu i právo používat hotovost.

Týká se i Vás nový zákon o kybernetické bezpečnosti? 

Na začátku listopadu nabyl účinnosti nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zohlednil nové požadavky vyplývající z evropské směrnice NIS 2. Zatímco dosavadní úprava se vztahovala pouze na úzký počet subjektů, nový zákon podstatně rozšířil okruh adresátů poskytujících tzv. regulovanou službu („služba jež je významná pro zabezpečení důležitých společenských nebo ekonomických činností nebo pro bezpečnost v České republice“) a odhadem se v České republice dotkne cca 6.000 subjektů.

Změna v evidenci skutečných majitelů: znepřístupnění evidence skutečných majitelů veřejnosti

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že od 17. prosince 2025 široké veřejnosti znepřístupní Evidenci skutečných majitelů (dále jen „ESM“). Dosavadní režim, v němž si mohl kdokoli volně online vyhledat údaje o skutečných majitelích českých společností nebo svěřenských fondů, byl podle soudů v rozporu se základními právy skutečných majitelů.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů: Co nás čeká v první fázi změn od roku 2026

Již dříve jsme vás upozorňovali na připravované změny v oblasti hlášení a odvodů zaměstnavatelů. Nové hlášení –  Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) přináší od roku 2026 zásadní sjednocení dosavadních povinností vůči finanční správě a ČSSZ.
Tento přehled shrnuje, co nového první fáze přinese a jak se na ni připravit.

NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ (ZoÚ) – nové limity pro kategorizaci firem

Novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. (obecná účinnost od 1.1.2026, až na výjimky, které nabyly účinnosti dne 3.9.2025) od 1. ledna 2026 zásadně mění daňové i účetní povinnosti firem. Novely přinášejí nové limity pro kategorizaci účetních jednotek, odklad ESG reportingu o dva roky, a zároveň omezují povinnost auditu jen na větší podniky.

Dosavadní praxe, kdy výše mzdy bývá interním tajemstvím, končí

Směrnice o transparentním odměňování (Pay Transparency Directive) není jen o rovnosti pohlaví, ale stane se povinností, která se dotkne i středních firem v Česku.
Cíl je jasný: odstranit nerovnosti v odměňování žen a mužů za práci stejné hodnoty.

Zaměstnanecké a opční plány

Zaměstnanecké akciové a opční programy jsou v české legislativě zakotveny už delší dobu, ale jejich využití nebylo příliš atraktivní kvůli nastavenému daňovému režimu a souvisejícím odvodům na SZP.
Novela zákona o daních z příjmů platná od ledna 2026 zavádí nový, mnohem výhodnější režim pro zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP).

Limit pro osvobození příjmů z prodeje CP a podílů

Jednou z úprav novely zákona o daních je zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, původně zavedeného novelou účinnou od 1. 1. 2025.
Novela, která limit ruší, však nabývá obecné účinnosti až 1. 1. 2026 a neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: Nařízení vlády vydáno

Dne 15. října 2025 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., které provádí Zákon č. 323/2025 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ).