PRÁVO

Rozsah informační povinnosti člena voleného orgánu v souvislosti s pravidly ohledně střetu zájmů

Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) upravuje podmínky, které musí být splněny členem voleného orgánu obchodní korporace, pokud hodlá s touto korporací uzavřít smlouvu.

Účelem ustanovení upravujících pravidla ohledně střetu zájmů je ochrana zájmů obchodní korporace. Člen voleného orgánu musí vždy upřednostnit zájmy samotné obchodní korporace před svými zájmy.

Z tohoto důvodu má povinnost informovat orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán, má-li v úmyslu uzavřít s touto korporací smlouvu.

Dle judikatury mohou být dotčeny zájmy obchodní korporace jakoukoliv smlouvou zřizující závazek mezi stranami.

 Kromě samotného informování příslušného orgánu má člen voleného orgánu povinnost uvést podmínky, za kterých má být smlouva uzavřena.

Shledá-li příslušný orgán, že daná smlouva může poškodit zájmy obchodní korporace, může uzavření takové smlouvy zakázat.

 Aby mohl příslušný orgán obchodní korporace náležitě zvážit, zda uzavření smlouvy zakáže či nikoli, musí získat dostatek informací ohledně podmínek, za nichž má být smlouva uzavřena.

Povinnost člen voleného orgánu splní zpravidla předložením celého znění návrhu smlouvy nebo sdělením celého jejího obsahu. Povinnost však může být splněna rovněž poskytnutím pouze části návrhu smlouvy anebo informováním pouze o části obsahu zamýšlené transakce. Je na příslušném orgánu, aby zvážil, zda mu k posouzení vhodnosti takové smlouvy postačují neúplné informace.

 

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 7. 12. 2022, sp. zn.: 27 Cdo 2699/2021 dovodil, že: „Možností splnit informační povinnost tím, že člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo že příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, není dotčeno právo členů nejvyššího orgánu obchodní korporace žádat, aby předkládající člen voleného orgánu předložil plné znění návrhu smlouvy anebo aby valnou hromadu informoval o celém obsahu zamýšlené transakce.“

 

Příslušný orgán tak může požadovat doplnění informací k předmětné smlouvě a uzavření takové smlouvy může zakázat do doby, než mu budou poskytnuty požadované informace. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu může rovněž příslušný orgán uzavření smlouvy podmínit tím, že smlouva smí či nesmí obsahovat určitá ujednání. Informační povinnost člena voleného orgánu není splněna, pokud příslušnému orgánu nejsou sděleny smluvní podmínky, které tento orgán nemohl na základě obdržených informací ve smlouvě, kterou člen voleného orgánu s obchodní korporací (skutečně) uzavřel, očekávat.

Mgr. Ing. JAN MLČÁK
partner
NSG Morison advokátní kancelář s.r.o.

jan.mlcak@nsgmorison.cz
tel:     + 420 224 800 930
mob: + 420 734 510 243

 

Odpovědnost za vadné výrobky nově i u softwaru

Nová pravidla se uplatní na výrobky uvedené na trh od 9. prosince 2026. Pro starší výrobky platí dosavadní úprava.

Nový zákon o účetnictví: největší změna od roku 1991

Nový zákon má nahradit dosavadní zákon č. 563/1991 Sb. a přiblížit české účetnictví mezinárodním standardům IFRS.
Hlavní navrhované změny
• Účetnictví v cizí měně: širší možnost vést účetnictví ve funkční měně, například v eurech.
• IFRS a daně: firmy účtující podle IFRS by mohly použít výsledek hospodaření jako základ daně.
• Jednodušší daňové odpisy: doprovodný zákon mění pravidla daňového odpisování majetku.
• Nový koncepční rámec: zákon se zaměřuje hlavně na účetní výkazy a jejich obsah.

Transparentnost odměňování: co čeká zaměstnavatele

Vláda novelu zákoníku práce schválila 31. 8. 2026 a předložila ji Sněmovně jako sněmovní tisk 300. Navržená účinnost je 1. 1. 2027, pravidelné zprávy o rozdílech v odměňování až od roku 2028. Novela převádí do českého práva směrnici (EU) 2023/970, kterou měla ČR zapracovat do 7. 6. 2026.

Konec srážkové daně u dohod

Dosud se u menších dohod o provedení práce a u zaměstnání malého rozsahu bez podepsaného prohlášení k dani strhávala 15% srážková daň. Od ledna 2027 ji nahrazuje záloha na daň.

DPH od roku 2027: tři změny pro plátce

Podpora v nezaměstnanosti od roku 2027 –
Návrh Vláda schválila návrh MPSV a předložila ho Sněmovně jako součást sněmovního tisku 300. Ke 22. 10. 2026 ho Sněmovna ještě neprojednala v prvním čtení. Změny začnou platit, jen pokud zákon schválí Sněmovna, Senát a podepíše ho prezident. Úspora pro státní rozpočet má činit přibližně 4,5 až 5 mld. Kč ročně.

Podpora v nezaměstnanosti od roku 2027

Podpora v nezaměstnanosti od roku 2027 –
Návrh Vláda schválila návrh MPSV a předložila ho Sněmovně jako součást sněmovního tisku 300. Ke 22. 10. 2026 ho Sněmovna ještě neprojednala v prvním čtení. Změny začnou platit, jen pokud zákon schválí Sněmovna, Senát a podepíše ho prezident. Úspora pro státní rozpočet má činit přibližně 4,5 až 5 mld. Kč ročně.

OSVČ: minimální zálohy a paušální daň v roce 2027  

Schváleno Minimální zálohy se odvozují od průměrné mzdy 51 663 Kč stanovené nařízením vlády č. 177/2026 Sb. OSVČ na hlavní činnost zaplatí od ledna dohromady nejméně 8 769 Kč měsíčně, tedy o 458 Kč víc než od července 2026.

EET

Od 1.1.2027 se vrací evidence tržeb EET

Klíčová čísla pro rok 2027

SCHVÁLENO Minimální mzda roste o 2 500 Kč, což je v korunách nejvyšší meziroční nárůst v historii.

Zaměstnanecké benefity od 1. 1. 2027

Od 1. ledna 2027 se mění řada pravidel pro zaměstnavatele i podnikatele. Nejvíc změn přináší zákon č. 180/2026 Sb., který vedle návratu EET upravuje i zaměstnanecké benefity a daňové slevy